Kontrola plnění povinností a správní tresty

Kontrolní činnost a správní tresty za porušení povinností při evidenci tržeb.

Kontrolu plnění povinností uložených zákonem o evidenci tržeb vykonávají orgány Finanční správy České republiky a orgány Celní správy České republiky, tj. finanční a celní úřady (§ 2 ZoET).

Kontrolní činnost

Kontrola dodržování povinností uložených zákonem o evidenci tržeb je vykonávána v rámci vyhledávací činnosti, kterou upravuje daňový řád. Zákon o evidenci tržeb pak upravuje pravomoc těchto orgánů provádět kontrolní nákup, který je specifickou formou místního šetření.

Při ukládání pokut za přestupky uvedené v zákoně o evidenci tržeb se jako procesní právní předpis uplatní zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich se subsidiárním použitím správního řádu.

Kontrolní nákup (§ 24 ZoET)
Kontrolním nákupem je faktická činnost kontrolních pracovníků Finanční a Celní správy, jejíž podstatou je zjištění skutečného stavu okolností relevantních pro následné posouzení, zda u kontrolovaného subjektu nedošlo k porušení zákonem stanovených povinností. Kontrolní pracovník ověří, zda byly údaje o evidované tržbě zaslány na společné technické zařízení správce daně a zda byla vystavena účtenka. Je-li v rámci kontrolního nákupu pořízeno zboží, jehož charakter umožňuje jeho vrácení, může kontrolor od smlouvy odstoupit a nákup vrátit. Pokud charakter zboží nebo služba vrácení neumožňuje (např. oběd v restauraci nebo ostříhání u kadeřnice) nebo byla-li by odstoupením od smlouvy poplatníkovi způsobena majetková újma, pak odstoupení od smlouvy ze strany kontrolních orgánů možné není.

 Správní tresty (§ 28 a § 29 ZoET)
Ustanovení § 28 ZoET upravuje přestupek proti evidenci tržeb. V odstavci 1 je uvedena skutková podstata přestupku dopadající na všechny fyzické osoby spočívající v tom, že tyto osoby závažným způsobem úmyslně ztíží dosažení účelu evidence tržeb nebo dosažení účelu evidence tržeb zcela zmaří. Z hlediska naplnění subjektivní stránky přestupku je vyžadováno zavinění ve formě úmyslu. Obdobně je koncipována skutková podstata přestupku právnických a podnikajících fyzických osob uvedená v odstavci 2, s tím rozdílem, že u těchto subjektů není posuzováno zavinění. Příkladem tohoto přestupku může být např. úmyslná výroba a distribuce softwaru způsobilého zajistit obcházení povinností podle ZoET. Za přestupek dle § 28 ZoET lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč.

Ustanovení § 29 ZoET upravuje správní tresty pro právnické a podnikající fyzické osoby, které se dopustí přestupku tím, že jako osoby, které evidují tržby, poruší povinnost zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně nebo vystavit zákazníkovi účtenku. Za tyto přestupky lze uložit pokutu do 500 000 Kč. Pokud tyto osoby poruší povinnost umístit informační oznámení či zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití, dopustí se přestupku, za který lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.

Výše pokuty bude stanovena na základě správní úvahy správního orgánu a vždy bude odpovídat závažnosti porušení povinnosti. K uložení pokuty v maximální možné výši je možné přistoupit jen při opakovaném nebo závažném porušení zákona.

Uzavření provozovny a pozastavení výkonu činnosti (§ 31 ZoET)
V případě, že kontrolní orgán zjistí zvlášť závažné porušení povinnosti zasílat údaje
o evidované tržbě nebo vydávat účtenky, může nařídit okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti, při které dochází k evidenci tržeb. Tato opatření k vynucení nápravy budou využívána ve výjimečných případech, a to zejména v případech úmyslného obcházení zákona.

Odpovědnost za přestupky v případě pověření
Podnikatel, který k evidování tržeb pověřil jiného podnikatele, se pověřením nezbavuje odpovědnosti za důsledky spojené s porušením povinností podle tohoto zákona (§ 9 odst. 4 ZoET). To znamená, že vznik povinnosti evidovat tržby včetně odpovídající odpovědnosti na straně pověřeného zástupce nezbavuje zastoupeného podnikatele jeho právních povinností podle tohoto zákona včetně odpovědnosti za důsledky spojené s jejich porušením.

Zproštění odpovědnosti za přestupek
Podnikatel za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránil. Zproštění odpovědnosti právnické osoby za přestupek upravuje § 21 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky
a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Toto ustanovení se podle
§ 23 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky použije obdobně také u podnikajících fyzických osob. Jedná se zejména o případy, kdy podnikatel nemůže plnit své zákonné povinnosti z důvodu tzv. vyšší moci, tedy náhlé, nepředvídatelné a nevyhnutelné okolnosti, která podnikateli ve splnění uložené povinnosti zabránila. Podnikatel musí prokázat, že vynaložil veškeré úsilí, které by bylo v daném konkrétním případě objektivně možné (a tedy i spravedlivé) požadovat, např. v případech přepětí v elektrické síti, které způsobí nefunkčnost všech pokladních zařízení, která jsou schopna evidenci tržeb realizovat, potvrzením dodavatele elektrické energie o výpadku, dokladem, po jakou dobu bylo pokladní zařízení v servisu, potvrzením elektrikáře o době opravy apod.

Nacházíte se zde: