Kontrola plnění povinností a sankce

Kontrolní činnost a sankce za porušení povinností při evidenci tržeb.

Kontrolu plnění povinností uložených zákonem o evidenci tržeb vykonávají orgány Finanční správy České republiky a orgány Celní správy České republiky, tj. finanční a celní úřady (§ 2 ZoET).

Kontrolní činnost

Kontrola dodržování povinností uložených zákonem o evidenci tržeb je vykonávána v rámci vyhledávací činnosti, kterou upravuje daňový řád. Zákon o evidenci tržeb pak upravuje pravomoc těchto orgánů provádět kontrolní nákup, který je specifickou formou místního šetření.
Při ukládání pokut za správní delikty uvedené v zákoně o evidenci tržeb se jako procesní právní předpis uplatní správní řád; v případě ukládání pokut za přestupky uvedené v zákoně o evidenci tržeb se jako procesní právní předpis uplatní zákon o přestupcích.

Kontrolní nákup (§ 24 ZoET)

Kontrolním nákupem je faktická činnost kontrolních pracovníků Finanční a Celní správy, jejíž podstatou je zjištění skutečného stavu okolností relevantních pro následné posouzení, zda u kontrolovaného subjektu nedošlo k porušení zákonem stanovených povinností, Kontrolní pracovník ověří, zda byly údaje o evidované tržbě zaslány na společné technické zařízení správce daně a zda byla vystavena účtenka v rámci kontrolního nákupu. Je-li v rámci kontrolního nákupu pořízeno zboží, jehož charakter umožňuje jeho vrácení, může kontrolor od smlouvy odstoupit a nákup vrátit. Pokud charakter zboží nebo služba vrácení neumožňuje (např. oběd v restauraci nebo ostříhání u kadeřnice) nebo byla-li by odstoupením od smlouvy poplatníkovi způsobena majetková újma, pak odstoupení od smlouvy ze strany kontrolních orgánů možné není.

Sankce (§ 28 a § 29 ZoET)

Ustanovení § 28 ZoET upravuje sankci pro nepodnikající fyzické osoby, které se dopustí přestupku tím, že závažným způsobem úmyslně ztíží dosažení účelu evidence tržeb, nebo dosažení účelu evidence tržeb zcela zmaří. Za tyto přestupky lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
Ustanovení § 29 upravuje sankce pro právnické a podnikající fyzické osoby, které se dopustí správního deliktu tím, že závažným způsobem ztíží nebo zmaří evidenci tržeb, nebo jako osoba, která eviduje tržby, poruší povinnost zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě nebo vystavit zákazníkovi účtenku. Za tyto správní delikty se uloží pokuta do 500 000 Kč. Pokud tyto osoby poruší povinnost umístit informační oznámení či zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití, dopustí se správního deliktu, za který lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.
Výše pokuty bude stanovena na základě správní úvahy kontrolního orgánu a vždy bude odpovídat závažnosti porušení povinnosti. Ke krajní variantě potrestání je možné přistoupit jen při opakovaném nebo závažném porušení zákona.

Uzavření provozovny a pozastavení výkonu činnosti (§ 31 ZoET)

V případě, že kontrolní orgán zjistí zvlášť závažné porušení povinnosti zasílat údaje o evidované tržbě nebo vydávat účtenky, může nařídit okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti, při které dochází k evidenci tržeb. Tato opatření k vynucení nápravy budou využívána ve výjimečných případech, a to zejména v případech úmyslného obcházení zákona.

Odpovědnost za správní delikt v případě pověření

Podnikatel, který k evidování tržeb pověřil jiného podnikatele, se pověřením nezbavuje odpovědnosti za důsledky spojené s porušením povinností podle tohoto zákona (§ 9 odst. 4 ZoET). To znamená, že vznik povinnosti evidovat tržby včetně odpovídající odpovědnosti na straně pověřeného zástupce nezbavuje zastoupeného podnikatele jeho právních povinností podle tohoto zákona včetně odpovědnosti za důsledky spojené s jejich porušením.

Možnost liberace

Podnikatel dále za správní delikt neodpovídá (§ 30 odst. 3 ZoET), prokáže-li, že udělal všechno proto, aby porušení zákona zabránil. Jedná se zejména o případy, kdy podnikatel nemůže plnit své zákonné povinnosti z důvodu tzv. vyšší moci, tedy náhlé, nepředvídatelné a nevyhnutelné okolnosti, která podnikateli ve splnění uložené povinnosti zabránila. Podnikatel musí prokázat, že vynaložil veškeré úsilí, které by bylo v daném konkrétním případě objektivně možné (a tedy i spravedlivé) požadovat, např. v případech přepětí v elektrické síti, které způsobí nefunkčnost všech pokladních zařízení, která jsou schopna evidenci tržeb realizovat, potvrzením dodavatele elektrické energie o výpadku, dokladem, po jakou dobu bylo pokladní zařízení v servisu, potvrzením elektrikáře o době opravy apod.