Nejčastější dotazy podnikatelů

Otázky a odpovědi k evidenci tržeb.

  • V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady převodem z účtu na účet) uhrazená v hotovosti do pokladny dodavatele, kartou či obdobným způsobem, je tato platba evidovanou tržbou.
  • V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady v hotovosti) uhrazená bezhotovostně přímým převodem z účtu na účet, nevzniká povinnost tržbu evidovat.
  • Podnikatelé se budou zapojovat do evidence tržeb postupně takto:

    • v 1. fázi - od 1. prosince 2016 - ubytovací a stravovací služby,
    • ve 2. fázi - od 1. března 2017 - maloobchod a velkoobchod,
    • ve 3. fázi  - od 1. března 2018 - ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství,
    • ve 4. fázi - od 1. června 2018 - vybraná řemesla a výrobní činnosti.
  • Má-li podnikatel pochybnosti, zda platba, kterou přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou a podléhá evidenci tržeb, bude existovat možnost požádat místně příslušný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. V žádosti sdělí finančnímu úřadu příslušné informace, ten je posoudí a na základě toho vydá rozhodnutí, jež je pro podnikatele vodítkem, jak postupovat. Tato žádost bude podléhat správnímu poplatku ve výši 1000 Kč.

  • Podnikatel musí v žádosti o závazné posouzení uvést své identifikační údaje, platbu/platby, na kterou/které se má závazné posouzení vztahovat, a její/jejich popis, a to v míře dostatečné k posouzení. Současně podnikatel v žádosti vedle údajů o platbě/platbách uvede návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení, resp. zda se jedná o evidovanou tržbu či nikoliv.

  • Žádost o závazné posouzení budou moci podnikatelé podat po nabytí účinnosti příslušných ustanovení zákona, tj. nejdříve 3 měsíce před spuštěním evidence tržeb, tj. od 1. září 2016. Žádost bude podléhat správnímu poplatku ve výši 1000 Kč.

  • Ačkoliv platby kartou zanechávají „elektronickou stopu“, cílem etržeb je evidence většiny plateb v maloobchodě za zboží a služby. Platby kartou jsou druhou největší skupinou hned po platbách v hotovosti, není tedy možné je vyloučit. V takovém případě by data zasílaná Finanční správě měla omezenou vypovídající hodnotu a nemohlo by dojít k naplnění slibu, že kontroly budou cílené a poctiví podnikatelé nebudou obtěžováni.

  • Tyto platby se již v současnosti vyznačují vysokou mírou dohledatelnosti a průkaznosti. Takové platby jsou evidovány bankami, které mají povinnost vydat na žádost Finanční správy výpis z účtu.

  • Ne. Záměrem elektronické evidence tržeb je evidence všech tržeb v hotovosti, platební kartou, poukázkami (typicky stravenkami) a dalšími obdobnými způsoby. Naopak přímé platby z účtu na účet podléhat evidenci tržeb nebudou.

  • Evidence tržeb se týká všech podnikatelů bez ohledu na to, zda jsou plátci DPH či nikoliv, přijímají-li za své zboží či služby platby v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem, které zahrnují příjem z podnikání a nevztahuje se na ně výjimka.

  • Příjmy z příležitostných činností, které nemají povahu podnikání, nebudou evidenci tržeb podléhat. Pokud však někdo tímto způsobem podniká, byť nepravidelně, pak se evidence tržeb vztahuje i na něj. Fyzické osoby by měly umět tyto situace rozlišovat už dnes kvůli plnění povinností podle zákona o daních z příjmů, pokud si ale nebudou jisté, místně příslušný finanční úřad jim pomůže problém posoudit.

  • Ano. Bylo by nesystémové, kdyby z povinnosti evidovat tržby byly tyto podnikatelské subjekty vyňaty. Tito podnikatelé se sice vyznačují tím, že nemají kamennou provozovnu, tato skutečnost jim však nebrání v tom, aby evidovali tržby. Z důvodu neexistence kamenné provozovny nelze příslušné tržby z evidence vyloučit. Podnikatel však může v případě, že by mu evidování tržeb běžným způsobem (online) znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, požádat místně příslušný finanční úřad o povolení evidování tržeb ve zjednodušeném režimu, tj. zasílat údaje o evidovaných tržbách správci daně nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.

  • Evidenci tržeb nebudou podléhat tržby z prodeje zboží nebo služeb prostřednictvím prodejních automatů (jedná se především o automaty nepřipojené k síti a nevybavené tiskárnou). Jde o jednu z výjimek, kterými zákon zohledňuje specifické podmínky podnikání, které evidenci tržeb ve stávající podobě technicky neumožňují. Netýká se to však všech „automatů“ – např. platby prostřednictvím samoobslužné pokladny v supermarketu evidenci tržeb podléhají.

  • Pro účely zařazení tržeb plynoucích z činnosti prodeje výrobků, jejichž výrobní proces proběhl u jiného poplatníka, do příslušné fáze náběhu evidence tržeb, je rozhodujícím kritériem vlastnictví vstupního materiálu, který je k výrobě použit.

    V případě, že poplatník část nebo celý výrobní proces přesune subdodavateli a vstupní materiál (na kterém má být určitá činnost provedena) je vlastněn (poskytován) poplatníkem, pak lze činnost poplatníka klasifikovat jako výroba/zpracovatelský průmysl (poplatník vlastní i konečný výrobek) a tržby plynoucí z prodeje takového výrobku budou podléhat evidenci tržeb ve fázi, do které konkrétní výrobní činnost spadá. Pro účely zatřídění konkrétní činnosti není rozhodné, zda se poplatník a subdodavatel nachází na stejném ekonomickém území či nikoliv. Umístění poplatníka nebo subdodavatele tedy zatřídění konkrétní činnosti nijak neovlivňuje.

    V případech, kdy poplatník zadá subdodavateli pouze výrobu a materiál bude opatřovat sám subdodavatel, bude vykonávaná činnost poplatníka při prodeji již hotových výrobků zatříděna např. do velkoobchodu, maloobchodu.

    Příklady:

    • Prodejce obuvi nakoupí kůži, podrážky, tkaničky, navrhne si model obuvi, barvu, velikost a využije výrobní činnost od subdodavatele (ať už zahraničního či tuzemského), kterému veškerý materiál i s návrhy poskytne. Tržby z prodeje již hotových výrobků by podléhaly evidenci tržeb ve čtvrté fázi, tj. od 1. června 2018 (jednalo by se např. o činnosti výroba lyžařské obuvi, výroba ortopedické obuvi, výroba obuvi z textilních vláken apod.).
    • Prodejce obuvi materiál nenakoupí, pouze navrhne model obuvi, barvu, velikost a využije výrobní činnost od subdodavatele, který si materiál na výrobu obuvi obstará sám. Tržby z prodeje hotové obuvi by v takovém případě podléhaly evidenci tržeb v 2. fázi, tj. od 1. března 2017.
  • V případě činnosti řezníků je nutné rozlišovat několik situací, které mají zásadní vliv na určení okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby:

    • Řezník maso z vlastní produkce bourá, porcuje či jinak upravuje a dále ho prodává ve své prodejně. Tato činnost spadá pod NACE 10 – Výroba potravinářských výrobků s povinností evidovat tržby poplatníkem od 3. fáze, tj. od 1. 3. 2018.
    • Řezník maso z vlastní produkce bourá, porcuje, dále jej tepelně zpracovává či jinak upravuje, např. z něj vyrábí uzeniny, masné výrobky apod., které následně prodává. Tržby plynoucí z této činnosti má poplatník povinnost evidovat od 3. fáze, tj. od 1. 3. 2018, neboť tato činnost spadá pod NACE 10 – Výroba potravinářských výrobků.
    • Řezník nakoupí maso jakéhokoliv druhu z velkoobchodu či maloobchodu v podobě půlek, koster apod. a pouze jej ve své provozovně bourá, naporcuje nebo jinak upraví s minimálním zpracováním. Takto zpracované a upravené maso řezník dále prodává ve své provozovně. Jedná se o činnost zařazenou dle NACE 47 – Maloobchod, kdy poplatník má povinnost evidovat tržby od 2. fáze, tj. od 1. 3. 2017.
    • Řezník nakoupí maso jakéhokoliv druhu z velkoobchodu či maloobchodu, tzn. není vlastní produkce, které ve své provozovně bourá, naporcuje a dále jej tepelně zpracovává či jinak upravuje, např. z něj vyrábí uzeniny, masné výrobky apod. Tržby plynoucí z prodeje těchto výrobků má poplatník povinnost evidovat od 3. fáze, tj. od 1. 3. 2018, neboť se jedná o činnost zařazenou dle NACE 10 – Výroba potravinářských výrobků.
    • Řezník nakoupí maso jakéhokoliv druhu z velkoobchodu či maloobchodu, tzn. není vlastní produkce, které ve své provozovně bourá a naporcuje. Řezník si z takto připraveného masa dodavatelsky nechá vyrobit uzeniny, masné výrobky apod., které následně prodává ve své provozovně. Tržby plynoucí z prodeje těchto výrobků má povinnost evidovat od 3. fáze, tj. od 1. 3. 2018, neboť se jedná o činnost zařazenou dle NACE 10 – Výroba potravinářských výrobků.
  • Autentizačními údaji se rozumí přihlašovací údaje (uživatelské jméno a heslo) na portál správce daně, kde je podnikateli umožněna správa certifikátů (získání jednoho či více certifikátů a další související operace) a údajů pro správu evidence tržeb (zejména nastavení provozoven).

  • O autentizační údaje musí podnikatel požádat před přijetím první evidované tržby. Podnikatele může zastoupit i oprávněná osoba s plnou mocí k podání žádosti o autentizační údaje a současně k převzetí autentizačních údajů, případně oprávněná osoba disponující generální plnou mocí. Podpisy na plné moci nemusí být úředně ověřeny.

  • Požádat může podnikatel nebo jeho zástupce oprávněný současně k převzetí autentizačních údajů pouze jedním z následujících způsobů:

    • elektronicky na portále správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu, nebo
    • osobně (ústně do protokolu) na libovolném finančním úřadu, kde žadatel získá autentizační údaje okamžitě v rámci osobního jednání v zapečetěné obálce.
  • Ne. Podnikatel nemůže zaslat žádost o autentizační údaje přímo prostřednictvím datové schránky, nicméně může o ně požádat na portále správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu.

  • Certifikát slouží k jednoznačné identifikaci při zasílání údajů datovými zprávami. Správce daně umožní podnikateli získat prostřednictvím portálu jeden nebo více certifikátů k evidenci tržeb.

  • Volba počtu a způsobu využití certifikátů je ponechána zcela na uvážení podnikatele evidujícího tržby. Je možné využít jeden certifikát na zasílání údajů o evidovaných tržbách v rámci celé činnosti podnikatele, případně používat různé certifikáty dle jednotlivých provozoven nebo koncových zařízení.

  • Správce daně je povinen umožnit podnikateli získat certifikát prostřednictvím technického zařízení, kterým se rozumí portál správce daně. Přihlášený podnikatel si bude moci přímo na portále správce daně vygenerovat certifikát pro evidenci tržeb. Postup instalace certifikátů se bude odvíjet od zvoleného typu využitého zařízení (pokladna, počítač, tablet, chytrý telefon…) a příslušného operačního systému.

  • Ne. Podnikatel může využít jakékoliv pokladní zařízení, které mu vyhovuje a které mu umožní evidovat tržby. Nechceme se vracet k registračním pokladnám, a proto byl zvolen moderní online systém, který funguje lépe a pro podnikatele je levnější a jednodušší.

  • S volbou vhodné pokladny či obecně pokladního zařízení podnikatelům poradí dodavatelé pokladních zařízení, kteří současně zohlední i individuální potřeby podnikatelů. Ministerstvo financí ani Finanční správa nemohou doporučovat konkrétní pokladní zařízení.

  • Každý určitě ne. Některým podnikatelům může stačit například tablet nebo chytrý telefon s tiskárnou. Zároveň lze očekávat, že potřebné zařízení si budou moci podnikatelé i pronajmout. Ti, kteří již moderní pokladnu mají, budou potřebovat pouze aktualizaci softwaru a připojení k internetu.

  • To nelze paušálně určit. Vzhledem k tomu, že pro evidenci tržeb je možné využívat širokou paletu zařízení od stávajících pokladen přes tablety až po chytré telefony, je možné náklady optimalizovat volbou cenově dostupného řešení. Část podnikatelů bude potřebovat pouze aktualizaci softwaru v pokladně – náklady mohou být opět v různé výši, včetně jejich zahrnutí v pravidelných servisních poplatcích.

  • Podnikatel (fyzická osoba) si bude moci odečíst slevu za rok (resp. zdaňovací období), ve kterém poprvé zaeviduje tržbu, kterou měl podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat. Mimořádná sleva na dani z příjmu činí 5000 Kč, nejvýše však do částky kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.

  • Souběžně se zákonem o evidenci tržeb nabyl platnosti i zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Jeho obsahem je mj. snížení DPH z 21 % na 15 % od 1. prosince 2016. To umožní kompenzovat podnikatelům ve stravovacích službách případně vzniklé náklady, a služby by tak neměly zdražovat.

  • Využijeme chorvatský on-line model, který se v praxi osvědčil a nezatěžuje nadměrně podnikatele administrativně ani nákladově.

    On-line evidence tržeb

    1. Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML Finanční správě.
    2. Ze systému Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem.
    3. Podnikatel vystaví účtenku (včetně unikátního kódu), kterou předá zákazníkovi.
    4. Zákazník obdrží účtenku.
    5. Evidenci dané tržby lze ověřit prostřednictvím webové aplikace Finanční správy. Zákazník si může ověřit svoji účtenku, podnikatel si ověří tržby evidované pod jeho jménem.
  • Údaji o evidované tržbě zasílaných datovou zprávou jsou vždy:

    • daňové identifikační číslo poplatníka (DIČ),
    • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
    • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
    • pořadové číslo účtenky,
    • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
    • celková částka tržby,
    • bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
    • podpisový kód poplatníka (PKP),
    • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

    Údaji o evidované tržbě zasílaných datovou zprávou jsou při naplnění konkrétních okolností také:

    • celková částka plateb určených k následnému čerpání,
    • celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby,
    • daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,
    • základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty,
    • celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu,
    • celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží.
  • Podnikatel je na účtence povinen uvádět:

    • fiskální identifikační kód (FIK),
    • své daňové identifikační číslo (DIČ),
    • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
    • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
    • pořadové číslo účtenky,
    • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
    • celkovou částku tržby,
    • bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
    • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

    Údajem o evidované tržbě uváděným na účtence je také daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje. Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód (FIK), je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód (PKP).

  • Ne. Zákazník nemá povinnost účtenku od prodejce převzít. Je plně na rozhodnutí každého zákazníka, zda si účtenku převezme. Převzetím účtenky přispěje zákazník k fungování systému evidence tržeb a narovnání podnikatelského prostředí.

  • Nebude. Pokud nebude spojení fungovat (bude překročena mezní doba odezvy), může podnikatel vytisknout účtenku bez unikátního kódu (FIK) zasílaného finanční správou. V takovém případě je na účtence uveden podpisový kód poplatníka (PKP). Údaje o evidované tržbě pak musí podnikatel správci daně poslat dodatečně, a to nejpozději do 48 hodin.

  • Doba odezvy je časový úsek mezi pokusem o odeslání údajů o evidované tržbě z pokladního zařízení podnikatele a přijetím potvrzovacího kódu (FIK) ze serveru Finanční správy na pokladním zařízení podnikatele. Mezní dobu odezvy, po jejímž uplynutí lze zákazníkovi vystavit účtenku bez fiskálního identifikačního kódu (FIK), nastavuje sám podnikatel, a to s ohledem na kvalitu připojení internetu a druh vykonávané činnosti. Vždy však musí být delší než 2 sekundy. Pokud při evidování tržby dojde k překročení mezní doby odezvy, podnikatel zašle správci daně údaje o evidované tržbě datovou zprávu nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.

  • Ano. Podle zákona je podnikatel povinen účtenku vystavit nejpozději při uskutečnění evidované tržby a umožnit zákazníkovi její převzetí. V opačném případě se vystavujete riziku sankce.

  • Ne. Účtenka musí být vystavena tomu, od koho evidovaná tržba plyne, a to nejpozději při uskutečnění evidované tržby. Zákon o evidenci tržeb neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi, a tudíž podnikatel může vystavit účtenku i elektronicky (bez tisku a předat ji zákazníkovi, např. prostřednictvím e-mailu, MMS, přes bluetooth). Na této formě předání však musí být mezi zákazníkem a podnikatelem shoda. Přesto však bude nejčastěji docházet k předávání tištěných účtenek. Elektronické vystavení účtenky se uplatní zejména v situacích, kdy nedochází k fyzickému kontaktu prodejce a zákazníka (např. při nákupu zboží a služeb po internetu placených platební kartou).

  • Ne. Stanovení minimální tržby by vedlo k nežádoucímu dělení nákupů a dalším negativním dopadům na funkčnost a efektivitu systému etržeb.

  • Ne, prodávat bude možné všude. Pokud nebude na místě, kde má dojít k zaevidování tržby, k dispozici odpovídající internetové připojení, požádá si podnikatel o výjimku z povinnosti evidovat tržby online. Na základě udělené výjimky dojde k evidování tržeb ve zjednodušeném režimu tak, aby danému podnikateli nebylo zásadně ztěžováno nebo dokonce znemožněno podnikání. Evidence tržeb ve zjednodušeném režimu spočívá v zasílání údajů o tržbách nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.

  • V takovém případě musí podnikatel zajistit odeslání údajů o evidované tržbě datovou zprávou správci daně po obnovení internetového připojení, a to nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.

  • Spropitné je nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami, kterou výslovně neupravuje žádný právní předpis ČR. U spropitného z pohledu evidence tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává podnikateli. Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tržba ze spropitného v tomto případě není evidovanou tržbou. Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit.

  • Kauce je peněžitá jistota, která se hradí např. při půjčení sportovního vybavení, pro případ poškození, zničení či ztráty věci. Kauce se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácená zákazníkovi (např. když zákazník vrátí zpět veškeré vybavení v pořádku). Evidovanou tržbou je však započtení kauce podnikatelem v částečné či plné výši, v případě poškození, zničení či ztráty věci.

  • Ano. Například při rezervaci hotelového pokoje a složení zálohy zákazníkem, podnikatel tuto hotovostní zálohu zaeviduje. Pokud zákazník uhradí doplatek ceny v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem, zaeviduje podnikatel také doplatek ceny. Záloha a doplatek nejsou v odesílaných datech o tržbě nijak provázány. Neodesílá se ani informace o tom, zda se jedná o zálohu či doplatek.

  • Pokud bude podnikatel potřebovat stornovat tržbu, o níž byly údaje již zaslány na server Finanční správy, postupuje podnikatel obdobně jako při evidenci tržby s tím rozdílem, že je tato tržba evidována jako záporná. Postup se vztahuje na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil (nejčastěji půjde o zasílání zboží internetovými obchody na dobírku a následné nepřevzetí zboží). Provedené storno není z technického hlediska vázáno na původně zaslanou datovou zprávu (resp. vydanou účtenku).

  • Zákon o evidenci tržeb stanovuje minimální výši mezní doby odezvy v délce 2 sekund, což představuje dobu, po kterou musí pokladní zařízení čekat na odezvu Finanční správy v podobě zaslání fiskálního identifikačního kódu (FIK). Po uplynutí mezní doby odezvy v případě, že pokladní zařízení neobdrží od správce daně fiskální identifikační kód (FIK), podnikatel vystaví účtenku zákazníkovi bez uvedení tohoto kódu a zašle údaje o evidované tržbě, až pominou příčiny, které vedly k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Doba 2 sekund v podobě, v jaké je navržen postup při překročení mezní doby odezvy, zdržovat provoz nebude a nezpůsobí fronty u pokladen.

  • Kontrola dodržování povinností uložených zákonem o evidenci tržeb bude vykonávána orgány Finanční správy ČR a orgány Celní správy ČR, a to v rámci vyhledávací činnosti, která je upravena v daňovém řádu. Zákon o evidenci tržeb pak upravuje pravomoc těchto orgánů provádět kontrolní nákup, který je specifickou formou místního šetření. Při ukládání pokut za správní delikty uvedené v zákoně o evidenci tržeb se jako procesní právní předpis uplatní správní řád.

  • Pokud nedojde ke znehodnocení zboží, budou moci kontrolní pracovníci od smlouvy odstoupit a zboží podnikateli vrátit.