Nejčastější dotazy podnikatelů

Otázky a odpovědi k evidenci tržeb.

  • Autentizačními údaji se rozumí přihlašovací údaje (uživatelské jméno a heslo) na portál správce daně, kde je podnikateli umožněna správa certifikátů (získání jednoho či více certifikátů a další související operace) a údajů pro správu evidence tržeb (zejména nastavení provozoven).

  • O autentizační údaje musí podnikatel požádat před přijetím první evidované tržby. Podnikatele může zastoupit i oprávněná osoba s plnou mocí k podání žádosti o autentizační údaje a současně k převzetí autentizačních údajů, případně oprávněná osoba disponující generální plnou mocí. Podpisy na plné moci nemusí být úředně ověřeny.

  • Požádat může podnikatel nebo jeho zástupce oprávněný současně k převzetí autentizačních údajů pouze jedním z následujících způsobů:

    • elektronicky na portále správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu, nebo
    • osobně (ústně do protokolu) na libovolném finančním úřadu, kde žadatel získá autentizační údaje okamžitě v rámci osobního jednání v zapečetěné obálce.
  • Ne. Podnikatel nemůže zaslat žádost o autentizační údaje přímo prostřednictvím datové schránky, nicméně může o ně požádat na portále správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu.

  • Certifikát slouží k jednoznačné identifikaci při zasílání údajů datovými zprávami. Správce daně umožní podnikateli získat prostřednictvím portálu jeden nebo více certifikátů k evidenci tržeb.

  • Volba počtu a způsobu využití certifikátů je ponechána zcela na uvážení podnikatele evidujícího tržby. Je možné využít jeden certifikát na zasílání údajů o evidovaných tržbách v rámci celé činnosti podnikatele, případně používat různé certifikáty dle jednotlivých provozoven nebo koncových zařízení.

  • Správce daně je povinen umožnit podnikateli získat certifikát prostřednictvím technického zařízení, kterým se rozumí portál správce daně. Přihlášený podnikatel si bude moci přímo na portále správce daně vygenerovat certifikát pro evidenci tržeb. Postup instalace certifikátů se bude odvíjet od zvoleného typu využitého zařízení (pokladna, počítač, tablet, chytrý telefon…) a příslušného operačního systému.

  • Ne. Podnikatel může využít jakékoliv pokladní zařízení, které mu vyhovuje a které mu umožní evidovat tržby. Nechceme se vracet k registračním pokladnám, a proto byl zvolen moderní online systém, který funguje lépe a pro podnikatele je levnější a jednodušší.

  • S volbou vhodné pokladny či obecně pokladního zařízení podnikatelům poradí dodavatelé pokladních zařízení, kteří současně zohlední i individuální potřeby podnikatelů. Ministerstvo financí ani Finanční správa nemohou doporučovat konkrétní pokladní zařízení.

  • Každý určitě ne. Některým podnikatelům může stačit například tablet nebo chytrý telefon s tiskárnou. Zároveň lze očekávat, že potřebné zařízení si budou moci podnikatelé i pronajmout. Ti, kteří již moderní pokladnu mají, budou potřebovat pouze aktualizaci softwaru a připojení k internetu.

  • To nelze paušálně určit. Vzhledem k tomu, že pro evidenci tržeb je možné využívat širokou paletu zařízení od stávajících pokladen přes tablety až po chytré telefony, je možné náklady optimalizovat volbou cenově dostupného řešení. Část podnikatelů bude potřebovat pouze aktualizaci softwaru v pokladně – náklady mohou být opět v různé výši, včetně jejich zahrnutí v pravidelných servisních poplatcích.

  • Podnikatel (fyzická osoba) si bude moci odečíst slevu za rok (resp. zdaňovací období), ve kterém poprvé zaeviduje tržbu, kterou měl podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat. Mimořádná sleva na dani z příjmu činí 5000 Kč, nejvýše však do částky kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.

  • Souběžně se zákonem o evidenci tržeb nabyl platnosti i zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Jeho obsahem je mj. snížení DPH z 21 % na 15 % od 1. prosince 2016. To umožní kompenzovat podnikatelům ve stravovacích službách případně vzniklé náklady, a služby by tak neměly zdražovat.

  • Využijeme chorvatský on-line model, který se v praxi osvědčil a nezatěžuje nadměrně podnikatele administrativně ani nákladově.

    On-line evidence tržeb

    1. Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML Finanční správě.
    2. Ze systému Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem.
    3. Podnikatel vystaví účtenku (včetně unikátního kódu), kterou předá zákazníkovi.
    4. Zákazník obdrží účtenku.
    5. Evidenci dané tržby lze ověřit prostřednictvím webové aplikace Finanční správy. Zákazník si může ověřit svoji účtenku, podnikatel si ověří tržby evidované pod jeho jménem.
  • Údaji o evidované tržbě zasílaných datovou zprávou jsou vždy:

    • daňové identifikační číslo poplatníka (DIČ),
    • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
    • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
    • pořadové číslo účtenky,
    • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
    • celková částka tržby,
    • bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
    • podpisový kód poplatníka (PKP),
    • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

    Údaji o evidované tržbě zasílaných datovou zprávou jsou při naplnění konkrétních okolností také:

    • celková částka plateb určených k následnému čerpání,
    • celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby,
    • daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,
    • základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty,
    • celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu,
    • celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží.
  • Podnikatel je na účtence povinen uvádět:

    • fiskální identifikační kód (FIK),
    • své daňové identifikační číslo (DIČ),
    • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
    • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
    • pořadové číslo účtenky,
    • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
    • celkovou částku tržby,
    • bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
    • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

    Údajem o evidované tržbě uváděným na účtence je také daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje. Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód (FIK), je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód (PKP).

  • Ne. Zákazník nemá povinnost účtenku od prodejce převzít. Je plně na rozhodnutí každého zákazníka, zda si účtenku převezme. Převzetím účtenky přispěje zákazník k fungování systému evidence tržeb a narovnání podnikatelského prostředí.

  • Nebude. Pokud nebude spojení fungovat (bude překročena mezní doba odezvy), může podnikatel vytisknout účtenku bez unikátního kódu (FIK) zasílaného finanční správou. V takovém případě je na účtence uveden podpisový kód poplatníka (PKP). Údaje o evidované tržbě pak musí podnikatel správci daně poslat dodatečně, a to nejpozději do 48 hodin.

  • Doba odezvy je časový úsek mezi pokusem o odeslání údajů o evidované tržbě z pokladního zařízení podnikatele a přijetím potvrzovacího kódu (FIK) ze serveru Finanční správy na pokladním zařízení podnikatele. Mezní dobu odezvy, po jejímž uplynutí lze zákazníkovi vystavit účtenku bez fiskálního identifikačního kódu (FIK), nastavuje sám podnikatel, a to s ohledem na kvalitu připojení internetu a druh vykonávané činnosti. Vždy však musí být delší než 2 sekundy. Pokud při evidování tržby dojde k překročení mezní doby odezvy, podnikatel zašle správci daně údaje o evidované tržbě datovou zprávu nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.

  • Ano. Podle zákona je podnikatel povinen účtenku vystavit nejpozději při uskutečnění evidované tržby a umožnit zákazníkovi její převzetí. V opačném případě se vystavujete riziku sankce.

  • Ne. Účtenka musí být vystavena tomu, od koho evidovaná tržba plyne, a to nejpozději při uskutečnění evidované tržby. Zákon o evidenci tržeb neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi, a tudíž podnikatel může vystavit účtenku i elektronicky (bez tisku a předat ji zákazníkovi, např. prostřednictvím e-mailu, MMS, přes bluetooth). Na této formě předání však musí být mezi zákazníkem a podnikatelem shoda. Přesto však bude nejčastěji docházet k předávání tištěných účtenek. Elektronické vystavení účtenky se uplatní zejména v situacích, kdy nedochází k fyzickému kontaktu prodejce a zákazníka (např. při nákupu zboží a služeb po internetu placených platební kartou).

  • Ne. Stanovení minimální tržby by vedlo k nežádoucímu dělení nákupů a dalším negativním dopadům na funkčnost a efektivitu systému etržeb.

  • Ne, prodávat bude možné všude. Pokud nebude na místě, kde má dojít k zaevidování tržby, k dispozici odpovídající internetové připojení, požádá si podnikatel o výjimku z povinnosti evidovat tržby online. Na základě udělené výjimky dojde k evidování tržeb ve zjednodušeném režimu tak, aby danému podnikateli nebylo zásadně ztěžováno nebo dokonce znemožněno podnikání. Evidence tržeb ve zjednodušeném režimu spočívá v zasílání údajů o tržbách nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.

  • V takovém případě musí podnikatel zajistit odeslání údajů o evidované tržbě datovou zprávou správci daně po obnovení internetového připojení, a to nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.

  • Spropitné je nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami, kterou výslovně neupravuje žádný právní předpis ČR. U spropitného z pohledu evidence tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává podnikateli. Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tržba ze spropitného v tomto případě není evidovanou tržbou. Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit.

  • Kauce je peněžitá jistota, která se hradí např. při půjčení sportovního vybavení, pro případ poškození, zničení či ztráty věci. Kauce se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácená zákazníkovi (např. když zákazník vrátí zpět veškeré vybavení v pořádku). Evidovanou tržbou je však započtení kauce podnikatelem v částečné či plné výši, v případě poškození, zničení či ztráty věci.

  • Ano. Například při rezervaci hotelového pokoje a složení zálohy zákazníkem, podnikatel tuto hotovostní zálohu zaeviduje. Pokud zákazník uhradí doplatek ceny v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem, zaeviduje podnikatel také doplatek ceny. Záloha a doplatek nejsou v odesílaných datech o tržbě nijak provázány. Neodesílá se ani informace o tom, zda se jedná o zálohu či doplatek.

  • Pokud bude podnikatel potřebovat stornovat tržbu, o níž byly údaje již zaslány na server Finanční správy, postupuje podnikatel obdobně jako při evidenci tržby s tím rozdílem, že je tato tržba evidována jako záporná. Postup se vztahuje na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil (nejčastěji půjde o zasílání zboží internetovými obchody na dobírku a následné nepřevzetí zboží). Provedené storno není z technického hlediska vázáno na původně zaslanou datovou zprávu (resp. vydanou účtenku).

  • Zákon o evidenci tržeb stanovuje minimální výši mezní doby odezvy v délce 2 sekund, což představuje dobu, po kterou musí pokladní zařízení čekat na odezvu Finanční správy v podobě zaslání fiskálního identifikačního kódu (FIK). Po uplynutí mezní doby odezvy v případě, že pokladní zařízení neobdrží od správce daně fiskální identifikační kód (FIK), podnikatel vystaví účtenku zákazníkovi bez uvedení tohoto kódu a zašle údaje o evidované tržbě, až pominou příčiny, které vedly k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Doba 2 sekund v podobě, v jaké je navržen postup při překročení mezní doby odezvy, zdržovat provoz nebude a nezpůsobí fronty u pokladen.

  • Kontrola dodržování povinností uložených zákonem o evidenci tržeb bude vykonávána orgány Finanční správy ČR a orgány Celní správy ČR, a to v rámci vyhledávací činnosti, která je upravena v daňovém řádu. Zákon o evidenci tržeb pak upravuje pravomoc těchto orgánů provádět kontrolní nákup, který je specifickou formou místního šetření. Při ukládání pokut za správní delikty uvedené v zákoně o evidenci tržeb se jako procesní právní předpis uplatní správní řád.

  • Pokud nedojde ke znehodnocení zboží, budou moci kontrolní pracovníci od smlouvy odstoupit a zboží podnikateli vrátit.