Nejčastější dotazy podnikatelů

Otázky a odpovědi k evidenci tržeb.

  • Náběh elektronické evidence tržeb je postupný a je rozdělen do 4 fází podle klasifikace ekonomických činností NACE.

    V 1. fázi (tj. od 1. prosince 2016) evidují poplatníci tržby z ubytovacích a stravovacích služeb, klasifikace NACE pod kódem:

    • NACE 55 - Ubytování (většinou krátkodobé ubytování, hotely, kempy, penziony, tábořiště, ubytovny…)
    • NACE 56 - Stravování a pohostinství, jde-li o stravovací služby (podnikatelé, kteří nabízejí jídla a nápoje k okamžité konzumaci na místě, tj. restaurace, hospody, kavárny, kantýny…)

    Ve 2. fázi (od 1. března 2017) se k evidenci tržeb připojí poplatníci, kterým plynou tržby z velkoobchodu a maloobchodu (klasifikace NACE pod kódem 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47).

    Ve 3. fázi (od 1. března 2018) budou poplatníci evidovat tržby z ostatních činností (klasifikace NACE pod kódem 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 18, 19, 20.1, 20.2, 20.3, 20.5, 20.6, 21, 24, 26, 27, 28, 29, 30, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 44, 45.2, 49, 50, 51, 52, 53, 56 - jde-li o tržby z dodání zboží, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 84, 85, 86, 87, 88, 90, 91, 92, 93, 94, 97, 98, 99) vyjma těch, které jsou uvedeny ve 4. fázi, např. svobodná povolání, taxislužba, podnikatelé ve výrobě.

    Ve 4. fázi (od 1. června 2018) se do evidence tržeb zapojí poplatníci, kterým plynou tržby z vybraných řemesel a výrobní činnosti (klasifikace NACE pod kódem 13, 14, 15, 16, 17, 20.4, 22, 23, 25, 31, 32, 33, 43, 95 a 96).

  • Pokud má podnikatel pochybnosti, zda platba, kterou přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou a podléhá evidenci tržeb, případně zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu, má možnost požádat místně příslušný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. Finanční úřad žádost posoudí a vydá rozhodnutí, které je závazné jak pro finanční úřad, tak pro podnikatele.
  • Podnikatel v žádosti o závazné posouzení uvede své identifikační údaje, popis platby, která má podléhat posouzení a návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
  • Žádost o závazné posouzení mohou podnikatelé podat již od 1. září 2016. Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč.
  • Ne. Záměrem elektronické evidence tržeb je evidence všech tržeb v hotovosti, platební kartou, poukázkami (typicky stravenkami) a dalšími obdobnými způsoby. Naopak přímé platby z účtu na účet podléhat evidenci tržeb nebudou.
  • Evidence tržeb se týká všech podnikatelů bez ohledu na to, zda jsou plátci DPH či nikoliv. Přijímají-li podnikatelé za své zboží či služby platby v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem, které zahrnují příjem z podnikání a nevztahuje se na ně výjimka, jsou povinni takové platby evidovat.
  • Ano. Bylo by nesystémové, kdyby z povinnosti evidovat tržby byly tyto podnikatelské subjekty vyňaty. Tito podnikatelé se vyznačují tím, že nemají „kamennou“ provozovnu, nýbrž mobilní. Tato skutečnost jim však nebrání v tom, aby evidovali tržby. Z důvodu neexistence „kamenné“ provozovny nelze příslušné tržby z evidence vyloučit. Podnikatel však může v případě, že by mu evidování tržeb běžným způsobem (online) znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, požádat místně příslušný finanční úřad o povolení evidování tržeb ve zjednodušeném režimu, tj. zasílat údaje o evidovaných tržbách správci daně nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.
  • Pro účely zařazení tržeb plynoucích z činnosti prodeje výrobků, jejichž výrobní proces proběhl u jiného poplatníka, do příslušné fáze náběhu evidence tržeb, je rozhodujícím kritériem vlastnictví vstupního materiálu, který je k výrobě použit.

    V případě, že poplatník část nebo celý výrobní proces přesune subdodavateli a vstupní materiál (na kterém má být určitá činnost provedena) je vlastněn (poskytován) poplatníkem, pak lze činnost poplatníka klasifikovat jako výroba/zpracovatelský průmysl (poplatník vlastní i konečný výrobek) a tržby plynoucí z prodeje takového výrobku budou podléhat evidenci tržeb ve fázi, do které konkrétní výrobní činnost spadá. Pro účely zatřídění konkrétní činnosti není rozhodné, zda se poplatník a subdodavatel nachází na stejném ekonomickém území či nikoliv. Umístění poplatníka nebo subdodavatele tedy zatřídění konkrétní činnosti nijak neovlivňuje.

    V případech, kdy poplatník zadá subdodavateli pouze výrobu a materiál bude opatřovat sám subdodavatel, bude vykonávaná činnost poplatníka při prodeji již hotových výrobků zatříděna např. do velkoobchodu, maloobchodu.

    Příklady:

    • Prodejce obuvi nakoupí kůži, podrážky, tkaničky, navrhne si model obuvi, barvu, velikost a využije výrobní činnost od subdodavatele (ať už zahraničního či tuzemského), kterému veškerý materiál i s návrhy poskytne. Tržby z prodeje již hotových výrobků by podléhaly evidenci tržeb ve čtvrté fázi, tj. od 1. června 2018 (jednalo by se např. o činnosti výroba lyžařské obuvi, výroba ortopedické obuvi, výroba obuvi z textilních vláken apod.).
    • Prodejce obuvi materiál nenakoupí, pouze navrhne model obuvi, barvu, velikost a využije výrobní činnost od subdodavatele, který si materiál na výrobu obuvi obstará sám. Tržby z prodeje hotové obuvi by v takovém případě podléhaly evidenci tržeb v 2. fázi, tj. od 1. března 2017.
  • V případě činnosti řezníků je nutné rozlišovat několik situací, které mají zásadní vliv na určení okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby:

    • Řezník maso z vlastní produkce bourá, porcuje či jinak upravuje a dále ho prodává ve své prodejně. Tato činnost spadá pod NACE 10 – Výroba potravinářských výrobků s povinností evidovat tržby poplatníkem od 3. fáze, tj. od 1. 3. 2018.
    • Řezník maso z vlastní produkce bourá, porcuje, dále jej tepelně zpracovává či jinak upravuje, např. z něj vyrábí uzeniny, masné výrobky apod., které následně prodává. Tržby plynoucí z této činnosti má poplatník povinnost evidovat od 3. fáze, tj. od 1. 3. 2018, neboť tato činnost spadá pod NACE 10 – Výroba potravinářských výrobků.
    • Řezník nakoupí maso jakéhokoliv druhu z velkoobchodu či maloobchodu v podobě půlek, koster apod. a pouze jej ve své provozovně bourá, naporcuje nebo jinak upraví s minimálním zpracováním. Takto zpracované a upravené maso řezník dále prodává ve své provozovně. Jedná se o činnost zařazenou dle NACE 47 – Maloobchod, kdy poplatník má povinnost evidovat tržby od 2. fáze, tj. od 1. 3. 2017.
    • Řezník nakoupí maso jakéhokoliv druhu z velkoobchodu či maloobchodu, tzn. není vlastní produkce, které ve své provozovně bourá, naporcuje a dále jej tepelně zpracovává či jinak upravuje, např. z něj vyrábí uzeniny, masné výrobky apod. Tržby plynoucí z prodeje těchto výrobků má poplatník povinnost evidovat od 3. fáze, tj. od 1. 3. 2018, neboť se jedná o činnost zařazenou dle NACE 10 – Výroba potravinářských výrobků.
    • Řezník nakoupí maso jakéhokoliv druhu z velkoobchodu či maloobchodu, tzn. není vlastní produkce, které ve své provozovně bourá a naporcuje. Řezník si z takto připraveného masa dodavatelsky nechá vyrobit uzeniny, masné výrobky apod., které následně prodává ve své provozovně. Tržby plynoucí z prodeje těchto výrobků má povinnost evidovat od 3. fáze, tj. od 1. 3. 2018, neboť se jedná o činnost zařazenou dle NACE 10 – Výroba potravinářských výrobků.
  • Daňovým rezidentům České republiky ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), kteří mají daňovou povinnost vztahující se jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, vzniká povinnost evidence tržeb v souladu s § 3 odst. 1 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, (dále jen „ZoET“), který stanoví, že subjektem evidence tržeb je poplatník daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Předmětem evidence tržeb jsou pak evidované tržby poplatníka (viz § 3 odst. 2 ZoET).

    Daňovým nerezidentům (§ 2 odst. 3 ZDP a § 17 odst. 4 ZDP), kteří na území České republiky prodávají zboží nebo poskytují služby, vznikne evidenční povinnost v případě, že jejich příjmy podléhají v České republice zdanění a jsou přijímány v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem. Evidenci tržeb nepodléhají platby přijímané výhradně převodem z účtu na účet. U daňových nerezidentů podléhají zdanění v České republice pouze takové příjmy, které pocházejí ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP a zároveň není jejich zdanění vyloučeno některou z mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Daňoví nerezidenti, kterým neplynou příjmy ze zdrojů na území České republiky a nemají tak v České republice daňovou povinnost dle ZDP, nejsou povinni evidovat tržby, neboť jejich příjem není rozhodným příjmem dle ZoET (§ 6 odst. 1 písm. a) bod 1). Jedná se o příjem, který není předmětem daně z příjmů dle ZDP.

    Záměrem Ministerstva financí je minimalizovat náklady podnikatelů tam, kde je to objektivně možné. Proto ZoET počítá i s tím, že podnikatelé mohou mít evidenční povinnost uloženou současně právními předpisy jiné země. Tyto situace jsou upraveny v ustanovení § 36 ZoET, podle kterého evidovanou tržbou není tržba poplatníka, který je povinen tuto tržbu evidovat srovnatelným způsobem podle práva státu, se kterým má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o výměně informací, na základě které lze získávat srovnatelné informace o evidovaných tržbách. Toto ustanovení tedy řeší případy tzv. dvojí evidence, kdy může existovat povinnost evidovat dané tržby jak podle českého práva, tak podle cizího práva. Z tohoto pohledu je z hlediska účelu evidence toto dvojí evidování zbytečné a poplatník může evidovat pouze podle práva jiného státu.

    Pro posouzení, zda je tržba evidovanou tržbou, je rozhodné, zda:

    • evidence tržeb v jiném státě probíhá srovnatelným způsobem jako v České republice (srovnatelné jsou takové systémy, které fungují na obdobném principu – srovnatelnou s evidencí tržeb není např. prostá záznamní povinnost uložená v cizím státě),
    • zda lze na základě evidence probíhající v jiném státě získat informace o evidovaných tržbách, srovnatelné s informacemi zasílanými datovou zprávou dle § 19 ZoET,
    • zda je možné tyto informace získat ze strany Finanční správy na základě platné a účinné mezinárodní smlouvy nebo dohody (uzavřené mezi Českou republikou a dotčeným státem), která upravuje výměnu a předávání informací, a Česká republika tak na jejím základě získá informace o tržbách poplatníka.

    Jsou-li kumulativně splněny výše uvedené zákonem stanovené podmínky a poplatník již eviduje tržbu dle práva jiného státu, není tato tržba evidovanou, tzn. že ji poplatník nemusí evidovat podle českého práva, resp. zákona o evidenci tržeb.

    Nejsou-li podmínky splněny, není poplatník evidenční povinnosti zproštěn a vznikne mu povinnost tržbu zaevidovat.

  • Veškeré údaje o tržbách, zasílané datovými zprávami po 1. 12. 2016 do produkčního prostředí a zároveň v ostrém módu, jsou považovány za údaje týkající se skutečně přijatých tržeb a ukládají se. Tržby, na které se (ještě) povinnost evidence nevztahuje, můžete kdykoli evidovat dobrovolně. Pokud se rozhodnete evidovat tržby, ačkoli (ještě) nemáte tuto povinnost, nemusíte zasílat údaje o všech přijatých tržbách. Můžete zasílat pouze údaje o vybraných tržbách, a tím vyzkoušet vše potřebné v předstihu. Můžete též evidovat všechny vaše tržby, ačkoli na některé se povinnost evidence vztahuje až v některé z následujících fází, zároveň s těmi, které již povinen evidovat jste – což může být jednodušší, než u každé tržby rozhodovat, zda již evidována být musí. Totéž platí i o tržbách, které nemusí být evidovány z jiných důvodů, např. když nesplňují formální znaky evidované tržby, nebo jsou vyloučeny z evidence. Nelze však zasílat hodnoty, které neodpovídají žádným skutečným tržbám. Pro testování libovolných (i smyšlených) hodnot slouží neprodukční prostředí (Playground) anebo ověřovací mód v produkčním prostředí.
  • Květinář či florista provádí především činnost související s aranžováním a vázáním květin (tvorba aranžovaných kytic a věnců, nákup a prodej čerstvých řezaných květin či květin v květináčích a péče o ně, prodej sušených a umělých květin, pěstování a prodej sazenic apod.). Kromě těchto činností může nabízet i doplňkový sortiment v podobě dekoračních předmětů, váz, stuh, vazeb, smutečních květin, hnojiv aj.

    Stejně jako u jiných činností i v případě květinářů platí, že pokud přijímají v rámci své činnosti platby, které splňují formální a materiální znaky evidované tržby v souladu se zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“), tedy jedná se o platby, které jsou hrazeny v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem (např. prostřednictvím dárkových karet, směnek, šeků apod.) a tato platba je příjmem z podnikání, vztahuje se na ně ve vztahu k těmto platbám povinnost evidovat tržby.

    Zavádění elektronické evidence tržeb (EET) je rozděleno do 4 fází, přičemž počátek vzniku povinnosti evidovat tržby závisí na tom, jakou činnost podnikatel vykonává (třídění podle klasifikace ekonomických činností NACE). Okamžik vzniku povinnosti evidovat tržby z dané konkrétní činnosti stanoví § 37 ZoET a odvíjí se právě od zatřídění této činnosti pod příslušný kód klasifikace NACE.

    V případě květinářů se může jednat o ekonomické činnosti, které lze podřadit např. pod tyto kódy NACE:

    NACE 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti

    • NACE 01.19 Pěstování ostatních plodin jiných než trvalých – zahrnuje např. pěstování květin, produkci řezaných květin a květinových poupat, pěstování semen květin.
      Prakticky se ve vztahu ke květinářům jedná o situace, kdy květinář květiny sám pěstuje, jedná se o jeho vlastní produkci, a následně je v původním stavu, či naaranžované prodává ve své provozovně.
    • NACE 01.30 Množení rostlin – zahrnuje výrobu veškerého rostlinného sadbového materiálu, např. pěstování okrasných rostlin vč. travních porostů.
      Tržby z činnosti NACE 01.19 a 01.30 spadají do 3. fáze evidence tržeb (od 1. března 2018).

    NACE 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku

    • NACE 16.29 Výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku – může se jednat např. o výrobky z travin a proutí.
      Tržby z činnosti NACE 16.29 spadají do 4. fáze evidence tržeb (od 1. června 2018).

    NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl

    • NACE 32.99 Ostatní zpracovatelský průmysl jinde neuvedený – zahrnuje např. výrobu umělých květinových košů, kytic, věnců a podobných výrobků.
      Tržby z činnosti NACE 32.99 spadají do 4. fáze evidence tržeb (od 1. června 2018).

    NACE 46 a 47 Velkoobchod a maloobchod, kromě motorových vozidel

    • NACE 46.22 Velkoobchod s květinami a jinými rostlinami – patří sem velkoobchod s květinami a jinými rostlinami, jejich cibulkami a hlízami.
    • NACE 47.76 Maloobchod s květinami, rostlinami, osivy, hnojivy, zvířaty pro zájmový chov a krmivy pro ně
      V případě velkoobchodu a maloobchodu se jedná o situace, kdy květinář zakoupí květiny, které dále prodává v nezměněném stavu, nebo v podobě aranžmá či vazby, z nich provedené, ve své provozovně.

      Tržby z činnosti NACE 46.22 a 47.76 spadají do 2. fáze evidence tržeb (od 1. března 2017).

    Pro určení okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby je mimo jiné rozhodné, jakou činnost podnikatel vykonává a do které fáze tato činnost spadá. Provozuje-li podnikatel více činností, je třeba každou tuto činnost posuzovat zvlášť.

    Lze shrnout, že pokud podnikatel vykonává maloobchodní činnosti zařazené pod kódem NACE 47.76 – maloobchod s květinami (tedy květiny nakupuje a v nezměněném stavu či naaranžované nebo po provedení vazby kytice je prodává zákazníkovi), pak bude povinen tržby z této činnosti evidovat od 1. 3. 2017. Jestliže jsou květiny jeho vlastní produkcí (tyto si sám pěstuje) a pak je v nezměněném stavu či vázané v kyticích prodává zákazníkovi, kód NACE 01.19, povinnost evidovat tržby z takové činnosti mu vniká od 1. 3. 2018. Pokud by podnikatel taktéž prodával např. jím vyrobené umělé květinové kytice, kód NACE 32.99, tržby z této činnosti má povinnost evidovat od 1. 6. 2018.

    Podnikatel musí evidovat jednotlivé tržby od fáze, do které jednotlivá tržba spadá. Pokud podnikatel přijímá v jedné provozovně tržby z vícerých činností (které spadají do různých fází náběhu systému evidence tržeb) a nechce rozlišovat přijaté tržby z jednotlivých činností (např. z důvodu nákladnosti úpravy SW), může začít evidovat tržby dříve, než má povinnost evidovat příslušné tržby, tzn. současně s tržbami, které již evidenci podléhají. Záleží na rozhodnutí každého podnikatele, zda bude evidovat tržby postupně (podle jednotlivých fází systému evidence), nebo tržby ze všech svých činností najednou. ZoET nezakazuje začít evidovat tržby dříve, než dojde ke vzniku povinnosti evidovat tržby ve vztahu k jednotlivým činnostem poplatníka, resp. jejich zařazením do příslušných fází náběhu systému, a to od okamžiku, kdy tržby plynoucí z některé jeho činnosti začnou podléhat evidenci jako první.

    Pokud poplatník vykonává ve svých provozovnách kromě své „hlavní“ činnosti i činnosti malého rozsahu tzv. minoritní činnosti a povinné evidování tržeb z těchto minoritních činností by podléhalo evidenci tržeb dříve, než evidování tržeb z hlavní činnosti, má možnost začít tyto tržby evidovat až s tržbami z „hlavní“ činnosti dané provozovny (detailně viz Doplnění Metodického pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb).

    V případě pochybností, zda platba, kterou poplatník přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou nebo zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu, může poplatník v souladu s ustanovením § 32 ZoET požádat místně příslušného správce daně o závazné posouzení o určení evidované tržby (více Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb zveřejněný na webu www.etrzby.cz v záložce O projektu → Dokumenty).

  • Činnost očních optiků, optometristů, zahrnuje řadu dílčích činností. Jedná se především o provádění vyšetření zraku, navržení typu skel, zabarvení a jejich povrchové úpravy, navržení typu a barvy brýlové obruby. Optici na základě změřených parametrů či dle lékařského předpisu objednávají vyhotovení skel u výrobce (dodavatele). U výrobců (dodavatelů) brýlových obrub objednávají obruby. Po dodání dioptrických skel od výrobce (který provede mj. též úpravy typu zabarvení, ztenčení skla, povrchových úprav) optikovi, tento skla zabrousí do příslušných brýlových obrub.

    Pokud optici přijímají v rámci své činnosti platby, které splňují formální a materiální znaky evidované tržby v souladu se zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“), tedy jedná se o platby, které jsou hrazeny v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem (např. prostřednictvím dárkových karet, směnek, šeků apod.) a tato platba je příjmem z podnikání, vztahuje se na ně ve vztahu k těmto platbám povinnost evidovat tržby.

    Zavádění elektronické evidence tržeb (EET) je rozděleno do 4 fází, přičemž počátek vzniku povinnosti evidovat tržby závisí na tom, jakou činnost podnikatel vykonává (třídění podle klasifikace ekonomických činností NACE). Okamžik vzniku povinnosti evidovat tržby z dané konkrétní činnosti stanoví § 37 ZoET a odvíjí se právě od zatřídění této činnosti pod příslušný kód klasifikace NACE.

    V případě optiků se může jednat o ekonomické činnosti, které lze podřadit např. pod tyto kódy NACE:

    • NACE 47.78 Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách - činnost optiků – zahrnuje např. prodej brýlí způsobem, kdy optik nakoupí obroučky, dioptrická skla objedná od výrobce a v provozovně je pouze zabrousí do obrouček, ale také prodej brýlí, které kompletně vyrobila externí firma, ať už na přání zákazníka, doporučení lékaře či optometristy. Pod tuto činnost spadá čištění brýlí ultrazvukem, drobné úpravy a opravy brýlí, prodej příslušenství k brýlím, pomůcek a prostředků určených k údržbě, k ochraně korekčních očních pomůcek (pouzdra na brýle, utěrky a roztoky určené k čištění brýlových čoček).

      Tržby z činnosti NACE 47.78 spadají do 2. fáze evidence tržeb (od 1. března 2017).

     

    • NACE 86.90 Ostatní činnosti související se zdravotní péčí - jedná se o činnost vyšetření zraku optometristou.

      Tržby z činnosti NACE 86.90 spadají do 3. fáze evidence tržeb (od 1. března 2018).

    • NACE 32.50 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb – jedná se o výrobu výrobků pro oční lékařství, např. brýlových a slunečních skel, skel broušených dle lékařského předpisu (analogicky lze použít i pro skla broušená dle předpisu optometristy), kontaktních čoček, ochranných brýlí apod.
      Do této kategorie nepatří:
      • činnost optiků (viz výčet činností uvedený pod kódem 47.78),
      • činnost výroby obrouček (bez skel), neboť samotné obroučky nejsou lékařskými potřebami

      Tržby z činnosti NACE 32.50 spadají do 4. fáze evidence tržeb (od 1. června 2018).

     

    • NACE 33.13 Opravy elektronických a optických přístrojů a zařízení – lze aplikovat v případě, že by opravy prováděl přímo optik; klasifikace NACE nerozlišuje, zda přístroje opravuje optik či někdo jiný; v oddílu 33 se jedná o odborné opravy výrobků skupin NACE 26.5, 26.6 a 26.7, kromě výrobků, které se považují za přístroje a zařízení převážně pro domácnost.

      Tržby z této činnosti spadají do 4. fáze evidence tržeb (od 1. června 2018).

    Jak již bylo uvedeno výše, pro určení okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby je mimo jiné rozhodné, jakou činnost podnikatel vykonává a do které fáze tato činnost spadá. Provozuje-li podnikatel více činností, je třeba každou tuto činnost posuzovat zvlášť. Z pohledu evidence tržeb tedy není možné vycházet pouze z tzv. převažující činnosti.

    Pro účely zařazení jednotlivých činností podnikatele do jednotlivých fází evidence tržeb je směrodatný faktický stav, tedy to, jaké činnosti podnikatel reálně vykonává (bez ohledu na to, v jakém registru je registrován, jakou činnost má uvedenu v aplikaci ARES či v Živnostenském rejstříku, jakou činnost má nahlášenu na finančním úřadě jako převažující).

    Lze shrnout, že pokud podnikatel vykonává maloobchodní činnosti zařazené pod kódem NACE 47.78 – činnost optiků (zejména tedy objednává dioptrická skla dle lékařského předpisu u výrobce skel a v optice zabrušuje výrobcem zhotovená skla a vkládá je do brýlových obrub), pak bude povinen tržby z této činnosti evidovat od 1. 3. 2017. Pokud by podnikatel zároveň prováděl vyšetření zraku, tržby z této činnosti optometristy má povinnost evidovat od 1. 3. 2018. Pokud by prováděl klasickou výrobu brýlových, broušených skel (nikoli pouhé zabrušování skel do brýlových obrub), pak se již nejedná o činnost optiků ve smyslu klasifikace NACE 47.78, ale o činnost zpracovatelskou spadající do NACE 32.50, přičemž tržby z této činnosti by byl povinen evidovat od 1. 6. 2018.

    Podnikatel musí evidovat jednotlivé tržby od fáze, do které jednotlivá tržba spadá. Pokud podnikatel přijímá v jedné provozovně tržby z vícerých činností (které spadají do různých fází náběhu systému evidence tržeb) a nechce rozlišovat přijaté tržby z jednotlivých činností (např. z důvodu nákladnosti úpravy SW), může začít evidovat tržby dříve, než má povinnost evidovat příslušné tržby, tzn. současně s tržbami, které již evidenci podléhají. Záleží na rozhodnutí každého podnikatele, zda bude evidovat tržby postupně (podle jednotlivých fází systému evidence), nebo tržby ze všech svých činností najednou. ZoET nezakazuje začít evidovat tržby dříve, než dojde ke vzniku povinnosti evidovat tržby ve vztahu k jednotlivým činnostem poplatníka, resp. jejich zařazením do příslušných fází náběhu systému, a to od okamžiku, kdy tržby plynoucí z některé jeho činnosti začnou podléhat evidenci jako první.

    Pokud poplatník vykonává ve svých provozovnách kromě své „hlavní“ činnosti i činnosti malého rozsahu tzv. minoritní činnosti a povinné evidování tržeb z těchto minoritních činností by podléhalo evidenci tržeb dříve, než evidování tržeb z hlavní činnosti, má možnost začít tyto tržby evidovat až s tržbami z „hlavní“ činnosti dané provozovny (detailně viz Doplnění metodického pokynu - minoritní činnosti).

    V případě pochybností, zda platba, kterou poplatník přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou nebo zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu, může poplatník v souladu s ustanovením § 32 ZoET požádat místně příslušného správce daně o závazné posouzení o určení evidované tržby (více Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb zveřejněný na webu www.etrzby.cz v záložce O projektu → Dokumenty)

  • Příjmy z příležitostných činností, které nemají povahu podnikání, nebudou evidenci tržeb podléhat. Pokud však někdo tímto způsobem podniká, byť nepravidelně, pak se evidence tržeb vztahuje i na něj. Fyzické osoby by měly umět tyto situace rozlišovat už dnes kvůli plnění povinností podle zákona o daních z příjmů. V případě nejistoty/nejasností, je možné obrátit se na svůj místně příslušný finanční úřad, který danou situaci posoudí.
  • Evidenci tržeb nebudou podléhat tržby z prodeje zboží nebo služeb prostřednictvím prodejních automatů. Jde o jednu z výjimek, kterými zákon zohledňuje specifické podmínky podnikání, které evidenci tržeb ve stávající podobě technicky neumožňují. Netýká se to však všech „automatů“ – např. platby prostřednictvím samoobslužné pokladny v supermarketu evidenci tržeb podléhají.
  • Záleží na tom, co se tzv. darovacím trhem v daném konkrétním případě míní:

    • Pokud by v rámci darovacího trhu, jak ostatně napovídá i samotný název této akce, docházelo k tomu, že je zboží skutečně darováno, tedy že je zájemcům předáno bez jakéhokoli protiplnění, pak nelze o evidenci tržeb uvažovat jednoduše z toho důvodu, že osoba, která zboží nabízí, nedosahuje žádných příjmů (zboží nabízí zdarma).
    • Pokud se jedná o akci, v rámci které dochází ke směně, tedy k výměně zboží za zboží, pak v daném případě rovněž není důvod zvažovat, zda daná transakce podléhá evidenci tržeb, neboť přijetí zboží není možné považovat za hotovostní tržbu ve smyslu zákona o evidenci tržeb.
    • Pokud by však v rámci trhu docházelo k přijetí platby jakožto protiplnění za poskytnuté zboží, pak se v žádném případě nemůže jednat o dar (darování je bezplatným převodem vlastnického práva), nýbrž o úplatu získanou v rámci obchodní činnosti, u níž je již nutné zvažovat další okolnosti, tedy především to, zda jsou naplněny formální a materiální znaky evidované tržby, neboť v takovém případě by daná platba evidenci tržeb podléhala.

    Pokud se jedná o případ, kdy poplatník přijímá za zboží platbu, je předně nutné posoudit, zda se jedná o příjem z činnosti, která je podnikáním, tedy především zda se jedná o činnost prováděnou soustavně (nikoli ojediněle) za účelem dosažení zisku. V takovém případě platba splňuje materiální znak evidované tržby. Pokud by se jednalo pouze o prodej přebytků ze zahrádek, kdy příjmy z takové činnosti nejsou příjmy z podnikání, nýbrž příjmy z příležitostné činnosti ve smyslu § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pak by takovéto příjmy evidenci tržeb nepodléhaly, neboť není naplněno základní materiální kritérium (nejedná se o příjem z podnikání).

    V případě, kdy je platba, kterou lze považovat za příjem z podnikání, přijata některou z hotovostních forem (platba v hotovosti či platební kartou), pak je naplněn i formální znak evidované tržby a poplatník má povinnost takovou tržbu evidovat. Okamžik vzniku evidence tržeb se pak odvíjí od druhu poskytovaného zboží.

    • Pokud ve stánku dochází k přeprodeji zboží, které bylo poplatníkem nakoupeno za účelem dalšího prodeje, jedná se o maloobchod. Povinnost evidovat tržby z této činnosti vzniká již od 1. 3. 2017.
    • Tržby z prodeje vlastních výrobků podléhají evidenci nejdříve od 1. 3. 2018. Pokud poplatník provádí specifickou výrobu zařazenou do NACE spadající do 4. fáze (např. výroba hraček či dřevěného nádobí či oděvů), pak by povinnost evidovat tržby z této činnosti vznikla až 1. 6. 2018.
    • Při prodeji potravin a nápojů je třeba posoudit, zda je tato činnost stravovací službou či dodáním zboží. Pokud se jedná o stravovací službu, pak evidenční povinnost vzniká od 1. 12. 2016. Pokud se však jedná o stravování-dodání zboží, povinnost evidovat tržby vzniká od 1. 3. 2018. Pokud ve stánku dochází k přeprodeji jídla či nápojů, které nejsou určeny k okamžité spotřebě (minerální vody v láhvi, žvýkačky, sušenky, cigarety apod.), jedná se o maloobchod s nástupem evidenční povinnosti od 1. 3. 2017. Podrobný výklad problematiky prodeje potravin a nápojů včetně přehledné tabulky s příklady najdete v metodickém materiálu Obchodní modely a situace, při nichž dochází k prodeji potravin, a jejich zatřídění pro účely evidence tržeb uveřejněném na stránkách www.etrzby.cz.

    Závěrem je nutné zdůraznit, že v situaci, kdy by poplatník hotovostní platbu přijatou v rámci své podnikatelské činnosti vydával za dar a záměrně zastíral skutečnost, že přijetí této částky je protihodnotou za poskytnuté zboží, a tudíž že se jedná o klasickou formu prodeje zboží, který podléhá evidenční povinnosti, lze toto jednání klasifikovat jako obcházení zákona o evidenci tržeb a poplatníkovi hrozí sankce za porušení evidenční povinnosti až do výše 500 000 Kč.

  • Podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, je dražebník oprávněn po účastníkovi dražby žádat složení dražební jistoty, přičemž je povinen umožnit mu složení dražební jistoty i ve formě hotovostní platby (do limitu stanoveného v zákoně o omezení plateb v hotovosti). Pro posouzení, zda složení dražební jistoty v hotovosti podléhá evidenci tržeb, je třeba vycházet z následujících předpokladů.

    Evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti evidované tržby uvedené v § 5 zákona o evidenci tržeb, zahrnuje příjem z podnikání
    a nevztahuje se na ni výjimka.

    Formální náležitosti pro evidovanou tržbu podle § 5 zákona o evidenci tržeb splňuje platba poplatníkovi, která je uskutečněna:

    • a) v hotovosti,
    • b) bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat (typicky se jedná o karetní transakce, bez ohledu na to, zda se jedná o debetní, kreditní či předplacené karty),
    • c) šekem,
    • d) směnkou,
    • e) v jiných formách, které mají charakter obdobný předchozím formám podle písmen a) až d) (např. dárkové karty, poukázky na zboží a služby – kam patří též stravenky, dále i platby prostřednictvím žetonů a obdobných instrumentů, včetně virtuálních měn) nebo
    • f) započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle předchozích bodů.

    Dražební jistotu lze považovat za institut svou povahou obdobný kauci, resp. jistotě ve smyslu § 5 písm. f) zákona o evidenci tržeb. Pro účely posouzení evidenční povinnosti ve vztahu ke kaucím a obdobným jistotám má zásadní význam gramatický výklad § 5 písm. f) zákona o evidenci tržeb, dle kterého evidenci tržeb nepodléhá složení kauce, nýbrž až započtení kauce (nebo obdobné jistoty) na kupní cenu, resp. na náklady první i opakované dražby, a to za předpokladu, že byla kauce složena některým ze způsobů platby podle § 5 písm. a) až e) zákona o evidenci tržeb, tzn. v hotovosti, platební kartou, směnkou, šekem nebo jiným obdobným způsobem.

    V datové zprávě s údaji o evidované tržbě, která bude zaslána správci daně v okamžiku započtení kauce, se v položce celková částka tržby („celk_trzba“) uvede částka skutečně započtené dražební jistoty. V případě, že bude složená dražební jistota zcela nebo zčásti vrácena vydražiteli či nevydražiteli, nebude tato část evidenci tržeb podléhat. Pokud by datová zpráva s údaji o evidované tržbě (započtené kauci) obsahovala nesprávné údaje a bylo by třeba provést její opravy nebo by došlo k vrácení evidované tržby, pak se postupuje dle § 7 zákona o evidenci tržeb, kdy je odesílána nová datová zpráva s tím, že nesprávně zaevidována tržba je nyní evidována jako záporná.

  • V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady převodem z účtu na účet) uhrazená v hotovosti do pokladny podnikatele, kartou či obdobným způsobem, musí podnikatel tuto platbu zaevidovat.
  • V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady v hotovosti) uhrazená bezhotovostně převodem z účtu na účet, nevzniká povinnost tržbu evidovat.
  • Ačkoliv platby kartou zanechávají „elektronickou stopu“, cílem evidence tržeb je evidence většiny plateb v maloobchodě za zboží a služby. Platby kartou jsou druhou největší skupinou hned po platbách v hotovosti, není tedy možné je vyloučit. V takovém případě by data zasílaná Finanční správě měla omezenou vypovídající hodnotu a nemohlo by dojít k naplnění slibu, že kontroly budou cílené a poctiví podnikatelé nebudou obtěžováni.
  • Tyto platby se již v současnosti vyznačují vysokou mírou dohledatelnosti a průkaznosti. Takové platby jsou evidovány bankami, které mají povinnost vydat na žádost Finanční správy výpis z účtu.
  • Spropitné je nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami, kterou výslovně neupravuje žádný právní předpis ČR. U spropitného z pohledu evidence tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává podnikateli. Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tržba ze spropitného v tomto případě není evidovanou tržbou. Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit.
  • Kauce je peněžitá jistota, která se hradí např. při půjčení sportovního vybavení, pro případ poškození, zničení či ztráty věci. Kauce se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácená zákazníkovi (např. když zákazník vrátí zpět veškeré vybavení v pořádku). Evidovanou tržbou je však započtení kauce podnikatelem v částečné či plné výši, v případě poškození, zničení či ztráty věci.
  • Ano. Například při rezervaci hotelového pokoje a složení zálohy zákazníkem, podnikatel tuto hotovostní zálohu zaeviduje. Pokud zákazník uhradí doplatek ceny v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem, zaeviduje podnikatel také doplatek ceny. Záloha a doplatek nejsou v odesílaných datech o tržbě nijak provázány. Neodesílá se ani informace o tom, zda se jedná o zálohu či doplatek.
  • Autentizačními údaji se rozumí přihlašovací údaje (uživatelské jméno a heslo) na portál správce daně, kde je podnikateli umožněna správa certifikátů (získání jednoho či více certifikátů a další související operace) a údajů pro správu evidence tržeb (zejména nastavení provozoven).
  • O autentizační údaje musí podnikatel požádat před přijetím první evidované tržby. Podnikatele může zastoupit i oprávněná osoba s plnou mocí k podání žádosti o autentizační údaje a současně k převzetí autentizačních údajů, případně oprávněná osoba disponující generální plnou mocí. Podpisy na plné moci nemusí být úředně ověřeny.
  • Požádat může podnikatel nebo jeho zástupce oprávněný současně k převzetí autentizačních údajů pouze jedním z následujících způsobů:

    • elektronicky na portálu správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu, nebo
    • osobně (ústně do protokolu) na libovolném finančním úřadu, kde žadatel získá autentizační údaje okamžitě v rámci osobního jednání v zapečetěné obálce.
  • Ne. Podnikatel nemůže zaslat žádost o autentizační údaje přímo prostřednictvím datové schránky, nicméně může o ně požádat na portále správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu.
  • Certifikát slouží k jednoznačné identifikaci při zasílání údajů datovými zprávami. Správce daně umožní podnikateli získat prostřednictvím portálu jeden nebo více certifikátů k evidenci tržeb.
  • Volba počtu a způsobu využití certifikátů je ponechána zcela na uvážení podnikatele evidujícího tržby. Je možné využít jeden certifikát na zasílání údajů o evidovaných tržbách v rámci celé činnosti podnikatele, případně používat různé certifikáty dle jednotlivých provozoven nebo koncových zařízení.
  • Správce daně je povinen umožnit podnikateli získat certifikát prostřednictvím technického zařízení, kterým se rozumí portál správce daně. Přihlášený podnikatel si bude moci přímo na portále správce daně vygenerovat certifikát pro evidenci tržeb. Postup instalace certifikátů se bude odvíjet od zvoleného typu využitého zařízení (pokladna, počítač, tablet, chytrý telefon…) a příslušného operačního systému.
  • Ne. Podnikatel může využít jakékoliv pokladní zařízení, které mu vyhovuje a které mu umožní evidovat tržby. Nechceme se vracet k registračním pokladnám, a proto byl zvolen moderní online systém, který funguje lépe a pro podnikatele je levnější a jednodušší.
  • S volbou vhodné pokladny či obecně pokladního zařízení podnikatelům poradí dodavatelé pokladních zařízení, kteří současně zohlední i individuální potřeby podnikatelů. Ministerstvo financí ani Finanční správa nemohou doporučovat konkrétní pokladní zařízení.
  • Každý určitě ne. Některým podnikatelům může stačit například tablet nebo chytrý telefon s tiskárnou. Zároveň lze očekávat, že potřebné zařízení si budou moci podnikatelé i pronajmout. Ti, kteří již moderní pokladnu mají, budou potřebovat pouze aktualizaci softwaru a připojení k internetu.

  • To nelze paušálně určit. Vzhledem k tomu, že pro evidenci tržeb je možné využívat širokou paletu zařízení od stávajících pokladen přes tablety až po chytré telefony, je možné náklady optimalizovat volbou cenově dostupného řešení. Část podnikatelů bude potřebovat pouze aktualizaci softwaru v pokladně – náklady mohou být opět v různé výši, včetně jejich zahrnutí v pravidelných servisních poplatcích.
  • Jednorázová sleva na dani v souvislosti se zavedením evidence tržeb je určena pro podnikatele (fyzické osoby), kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb (bez ohledu na počet provozoven nebo pokladních zařízeních), a to z důvodu kompenzace zvýšení nákladů, které jim nastanou v souvislosti s účinností zákona. Výše slevy činí částka odpovídající kladnému rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka. Maximálně však 5 000 Kč.
  • Souběžně se zákonem o evidenci tržeb nabyl platnosti i zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Jeho obsahem je mj. snížení sazby DPH ze základní sazby 21 % do první snížené sazby 15 %, a to od 1. prosince 2016 pro stravovací služby s výjimkou podávání alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků. To umožní podnikatelům ve stravovacích službách kompenzovat případné vzniklé náklady, a služby by tak neměly zdražovat.

  • Evidence tržeb může probíhat v tzv. dvou režimech – běžném (ten bude nejčastější) a zjednodušeném režimu.

    Běžný režim

    schéma běžného (on-line) režimu

    1. Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML Finanční správě.
    2. Ze systému Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem.
    3. Podnikatel vystaví účtenku (včetně unikátního kódu), kterou předá zákazníkovi.
    4. Zákazník obdrží účtenku.
    5. Evidenci dané tržby lze ověřit prostřednictvím webové aplikace Finanční správy. Zákazník si může ověřit svoji účtenku, podnikatel si ověří tržby evidované pod jeho jménem.

     

    Zjednodušený režim

     schéma zjednodušeného (off-line) režimu

    1. Podnikatel prostřednictvím pokladního zařízení (pokladna, PC, tablet, mobil s tiskárnou,…) vystaví účtenku bez FIK a uloží datovou zprávu o tržbě do paměti.
    2. Do pěti dnů zajistí podnikatel odeslání datových zpráv o tržbách do systému Finanční správy (např. tak, že přemístí pokladní zařízení do místa, kde je dostupný internet).
    3. Finanční správa ze systému zašle potvrzení k přijatým datovým zprávám.
    4. Evidenci dané tržby si zákazník může ověřit prostřednictvím webové aplikace Finanční správy.
  • Údaji o evidované tržbě zasílaných datovou zprávou jsou vždy:

    • daňové identifikační číslo poplatníka (DIČ),
    • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
    • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
    • pořadové číslo účtenky,
    • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
    • celková částka tržby,
    • bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
    • podpisový kód poplatníka (PKP),
    • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

    Údaji o evidované tržbě zasílaných datovou zprávou jsou při naplnění konkrétních okolností také:

    • celková částka plateb určených k následnému čerpání,
    • celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby,
    • daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,
    • základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty,
    • celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu,
    • celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží.
  • Doba odezvy je časový úsek mezi pokusem o odeslání údajů o evidované tržbě z pokladního zařízení podnikatele a přijetím potvrzovacího kódu (FIK) ze serveru Finanční správy na pokladním zařízení podnikatele. Mezní dobu odezvy, po jejímž uplynutí lze zákazníkovi vystavit účtenku bez fiskálního identifikačního kódu (FIK), nastavuje sám podnikatel, a to s ohledem na kvalitu připojení internetu
    a druh vykonávané činnosti. Vždy však musí být delší než 2 sekundy. Pokud při evidování tržby dojde k překročení mezní doby odezvy, podnikatel zašle správci daně údaje o evidované tržbě datovou zprávu nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.
  • V takovém případě musí podnikatel zajistit odeslání údajů o evidované tržbě datovou zprávou správci daně po obnovení internetového připojení, a to nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.
  • Ne, prodávat bude možné všude. Pokud nebude na místě, kde má dojít k zaevidování tržby, k dispozici odpovídající internetové připojení a striktní trvání na povinnosti evidovat tržby v okamžiku jejího uskutečnění by pro podnikatele znamenalo významné omezení nebo dokonce znemožnění podnikatelské činnosti, může si podnikatel, požádat o povolení evidovat tržby na daném místě v tzv. zjednodušeném režimu. Evidence tržeb ve zjednodušeném režimu spočívá v zasílání údajů o tržbách nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.
  • V zasílané datové zprávě s údaji evidované tržby i na vydané účtence musí být uvedeno označení (číslo) provozovny. Toto číslo získáte při zadání nebo zobrazení své provozovny ve webové aplikaci EET → „Správa údajů evidence tržeb“ umístěné na Daňovém portálu. Poplatník si jej nemůže určit sám, ani využít existující identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené Živnostenským úřadem. Je možné, že na účtence máte uvedeno IČP nebo jiné číslo provozovny (například dle vašeho vlastního odlišování provozoven). I v takovém případě musí být ještě uvedeno číslo provozovny přidělené v rámci EET. Na účtence musí být zřejmé, které označení provozovny je pro účely evidence tržeb.
  • Datum a čas tržby, uvedený na účtence, musí odpovídat údajům zaslaným v datové zprávě o evidované tržbě (Datum a čas tržby). Drobný rozdíl je, že na účtence nemusí být uvedena časová zóna. Pokud se data nebo časy budou lišit, nebude možné dle účtenky ověřit zaevidování údajů o tržbě ve webové aplikaci EET → „Ověření účtenky“ umístěné na Daňovém portálu. Pokud je na účtence tištěno více časových údajů, ujistěte se, že je zřejmé, který z nich je „Datum a čas tržby“ pro účely evidence tržeb. Čas musí být uveden s přesností na sekundy.
  • Na účtence se většinou vyskytuje více částek (za každou položku, celkem, DPH, k úhradě…). Celková částka pro účely evidence tržeb představuje skutečně přijatou (nebo očekávanou) částku (vč. DPH). Pokud zákazník platí v hotovosti, bude částka zaokrouhlená na celé koruny, ale při platbě kartou (jedná se o bezhotovostní platbu) bude částka uvedena s přesností na haléře. I když je tržba hrazena v jiné měně (např. eurech), uvádí se pro účely evidence tržeb celková částka tržby vždy v českých korunách, a to podle kurzu deklarovaného poplatníkem v daném okamžiku, příp. poplatník použije jiný vhodný kurz - např. kurz ČNB k uvedenému datu nebo předchozímu dni. Pokud poplatník eviduje jen část nákupu (například proto, že další část ještě evidovat nemusí) je třeba uvést celkovou evidovanou částku, která bude odpovídat částce zaslané datovou zprávou. Ujistěte se, že na účtence je celková částka pro účely evidence tržeb jednoznačně popsána. Pokud bude zákazník ověřovat zaevidování tržby na základě vámi vystavené účtenky ve webové aplikaci EET → „Ověření účtenky“ umístěné na Daňovém portálu a opíše jinou částku, systém tržbu nenalezne (ačkoli jinak mohlo být vše v pořádku).
  • Pokud bude podnikatel potřebovat stornovat tržbu, o níž byly údaje již zaslány na server Finanční správy, postupuje podnikatel obdobně jako při evidenci tržby s tím rozdílem, že je tato tržba evidována jako záporná. Postup se vztahuje na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil (nejčastěji půjde o zasílání zboží internetovými obchody na dobírku a následné nepřevzetí zboží). Provedené storno není z technického hlediska vázáno na původně zaslanou datovou zprávu (resp. vydanou účtenku).
  • Zákon o evidenci tržeb stanovuje minimální výši mezní doby odezvy v délce 2 sekund, což představuje dobu, po kterou musí pokladní zařízení čekat na odezvu Finanční správy v podobě zaslání fiskálního identifikačního kódu (FIK). Po uplynutí mezní doby odezvy v případě, že pokladní zařízení neobdrží od správce daně fiskální identifikační kód (FIK), podnikatel vystaví účtenku zákazníkovi bez uvedení tohoto kódu a zašle údaje o evidované tržbě, až pominou příčiny, které vedly k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Doba 2 sekund v podobě, v jaké je navržen postup při překročení mezní doby odezvy, zdržovat provoz nebude a nezpůsobí fronty u pokladen.
  • Podnikatel je na účtence povinen uvádět:

    • fiskální identifikační kód (FIK),
    • své daňové identifikační číslo (DIČ),
    • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
    • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
    • pořadové číslo účtenky,
    • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
    • celkovou částku tržby,
    • bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
    • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

    Údajem o evidované tržbě uváděným na účtence je také daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje. Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód (FIK), je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód (PKP).

    Zákon o evidenci tržeb upravuje, jaké povinnosti má poplatník při evidenci tržeb. Jednou z nich je evidenční povinnost, tj. povinnost nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Rozsah zasílaných údajů o evidované tržbě upravuje § 19 ZoET, rozsah údajů uváděných na účtence upravuje § 20 ZoET.

    Datum a čas přijetí tržby je Formátem a strukturou údajů o evidované tržbě - Popisem datového rozhraní pro příjem datových zpráv evidovaných tržeb, tj. dokumentem, jímž správce daně v souladu s § 18 odst. 4 ZoET určil formát a strukturu údajů o evidované tržbě – stanoven tak, že musí vždy obsahovat rok, měsíc a den, hodinu, minutu a sekundu. Údaje uváděné na účtence musí odpovídat údajům, které poplatník zasílá datovou zprávou správci daně. Z uvedeného vyplývá, že i na účtence musí být čas uveden včetně sekund.

  • Ne. Zákazník nemá povinnost účtenku od podnikatele převzít. Je plně na rozhodnutí každého zákazníka, zda si účtenku převezme. Převzetím účtenky přispěje zákazník k fungování systému evidence tržeb a narovnání podnikatelského prostředí. Podnikatel může vystavit účtenku v tištěné podobě, elektronicky (bez tisku a předat jí zákazníkovi např. prostřednictvím e-mailu), či jiným obdobným způsobem, který umožňuje zákazníkovi s účtenkou disponovat. Na způsobu předání musí být mezi podnikatelem a zákazníkem shoda. Podnikatel není zbaven povinnosti vystavit účtenku do sféry působnosti zákazníka ani v případě, že zákazník účtenku nevyžaduje.
  • Nebude. Pokud nebude spojení fungovat (bude překročena mezní doba odezvy), může podnikatel vytisknout účtenku bez unikátního kódu (FIK) zasílaného Finanční správou. V takovém případě je na účtence uveden podpisový kód poplatníka (PKP). Údaje o evidované tržbě pak musí podnikatel správci daně poslat dodatečně, a to nejpozději do 48 hodin.
  • Ano. Podle zákona je podnikatel povinen účtenku vystavit nejpozději při uskutečnění evidované tržby a umožnit zákazníkovi její převzetí. V opačném případě se vystavujete riziku sankce.
  • Ne. Účtenka musí být vystavena tomu, od koho evidovaná tržba plyne, a to nejpozději při uskutečnění evidované tržby. Zákon o evidenci tržeb neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi, a tudíž podnikatel může vystavit účtenku i elektronicky (bez tisku a předat ji zákazníkovi, např. prostřednictvím e-mailu, MMS, přes bluetooth). Na této formě předání však musí být mezi zákazníkem a podnikatelem shoda. Přesto však bude nejčastěji docházet k předávání tištěných účtenek. Elektronické vystavení účtenky se uplatní zejména v situacích, kdy nedochází k fyzickému kontaktu prodejce a zákazníka (např. při nákupu zboží a služeb po internetu placených platební kartou).
  • Ne. Stanovení minimální tržby by vedlo k nežádoucímu dělení nákupů a dalším negativním dopadům na funkčnost a efektivitu systému evidence tržeb.
  • S účtenkovou loterií se v budoucnu počítá, její přesná podoba však není v tuto chvíli známa. Měla by být taková, aby motivovala zákazníky vyžadovat účtenku.
  • Ihned po odeslání datové zprávy si můžete ověřit zaevidování údajů o konkrétní tržbě dle účtenky v systému EET pomocí webové aplikace EET → „Ověření účtenky“ umístěné na Daňovém portálu. Toto ověření je anonymní, nemusíte se nijak přihlašovat. Dozvíte se tak, zda systém údaje o vámi přijaté tržbě obdržel.

    Zaevidovaní tržeb je možné ověřit také v součtech tržeb nebo v detailních údajích o tržbách, které mají dostupné na Daňovém portálu ve webové aplikaci EET → „Správa údajů evidence tržeb“ pouze poplatníci přihlášení pomocí autentizačních údajů.

    Údaje o tržbě se projeví v součtech tržeb obvykle následující den po přijetí datové zprávy. Bude zde k příslušné provozovně v daný den přičtena celková částka tržby a počet tržeb zvýšen o 1. Případná duplicitní tržba (resp. duplicitně přijaté údaje o téže tržbě), ani její celková částka do součtů tržeb započtena nebude.

    O detailní údaje je třeba zažádat na daňovém portálu. Soubor bude připraven nejdříve následující den a nejpozději do sedmi dnů. V připraveném souboru jsou následně zobrazeny údaje ze všech zaslaných datových zpráv, které nebyly odmítnuty na základě kritických kontrol. Uvedeny jsou i duplicitně zaslané údaje téže tržby. V souboru jsou i další údaje, které systém doplnil po přijetí zprávy: např. datum přijetí datové zprávy, datum započtení tržby, FIK, duplicita…

  • Pokud neobdržíte FIK, může to mít různé příčiny. Některé mohou být i na vaší straně (např. v pokladním software či zařízení). V systému EET jsou na přijatých datových zprávách evidovaných tržeb prováděny kritické kontroly. Pokud zpráva obsahuje jakoukoli kritickou chybu, datová zpráva o evidované tržbě nebude přijata, FIK nebude vydán a vaše tržba nebude zaevidována. Systém EET na tyto chyby okamžitě upozorňuje různými chybovými zprávami, které zasílá na vaše pokladní zařízení (pokladnu). Zprávy obsahují konkrétní sdělení, v čem je problém. Ověřte si, zda tyto chybové odpovědi můžete ve vašem pokladním zařízení vidět, nebo jak s nimi váš pokladní software nakládá. Pokud by problém na vaší straně zůstal neřešen, vaše tržby pravděpodobně nebudou včas nebo vůbec zaevidovány. Pokud neobdržíte FIK, ani chybovou zprávu, je nutné příslušnou datovou zprávu odeslat znovu, neboť mohlo dojít k přerušení internetového spojení a vaše pokladní zařízení neobdrželo potvrzovací datovou zprávu s FIK z tohoto důvodu.
  • Platný FIK má vypadat například takto: b3a09b52-7c87-4014-a496-4c7a53cf9125-03. Jedná se o číslice a písmena bez diakritiky v šesti skupinách v počtu 8-4-4-4-12-2. Na posledních dvou místech musí být dvě číslice. O nesprávný FIK se např. jedná, je-li na účtence uvedena jen část FIK (obvykle chybným tiskem) nebo je FIK uveden v chybné struktuře. Platnost FIK lze ověřit na Daňovém portálu na stránce „Ověření účtenky“.

    Pokud jste obdrželi (nebo máte na účtence) FIK, který má na posledních dvou místech „ff“, jedná se o „fiktivní FIK“ vydávaný neprodukčním prostředím - tzv. Playgroundem. Takový FIK není platný a slouží pouze pro testovací účely. Příslušná tržba takto není zaevidována a zákonná povinnost není splněna. Údaje o tržbě zaslané na Playground nebude možné nalézt ani pomocí webové aplikace EET -> „Ověření účtenky“ umístěné na Daňovém portálu, neboť údaje nebyly zaslány do produkčního prostředí a nejsou uloženy v systému EET.

  • I když obdržíte FIK v odpovědi na vámi zaslanou datovou zprávu o evidované tržbě, stále je možné, že v zaslané datové zprávě byly některé chyby. V takových případech zasílá systém EET společně s FIK textová upozornění na tzv. propustné chyby. Tyto chyby nejsou důvodem k odmítnutí zprávy a nevydání FIK. Nicméně je vhodné o nich být informován vaším pokladním zařízením. Ověřte si, zda tato upozornění můžete vidět, nebo jak s nimi váš pokladní software nakládá. Tyto chyby systém EET eviduje a mohou vzbuzovat pochybnosti správce daně.
  • Na Daňovém portálu pomocí webové aplikace EET -> „Ověření účtenky“ si můžete ověřit, zda je vámi přijatá tržba řádně zaevidovaná. Pokud je na vaší účtence uveden FIK, vzniká dojem, že musí být vše v pořádku. Může se však stát, že údaje uvedené na účtence se liší od údajů zasílaných datovou zprávou (například datum a čas tržby, částka, dokonce i DIČ). Pečlivým zadáním údajů z účtenky si můžete zjistit, zda systém údaje o tržbě nalezl nebo nikoli. Pokud se vám vícekrát stane, že systém údaje o tržbě nenajde, doporučujeme ve spolupráci s vaším dodavatelem pokladního zařízení pátrat po příčině.
  • Účtenku můžete ověřit na Daňovém portálu pomocí webové aplikace EET -> „Ověření účtenky“. Pokud dostanete odpověď, že účtenka nebyla v systému nalezena, může to mít více důvodů.

    • A) Pokud na účtence je uveden FIK, měly by být údaje o evidované tržbě v systému vždy nalezeny. Pokud nejsou nalezeny, může to být tím, že:
      • chybně zadáváte údaje do ověřovacího formuláře (např. překlep),
      • na účtence je některý údaj uveden jinak, než byl zaslán v datové zprávě (obvykle čas).
    • Případný nesoulad údajů o tržbě uvedených v datové zprávě a údajů uvedených na účtence, který může být příčinou nenalezení údajů o tržbě v systému, je nutné co nejdříve odstranit (nejspíše ve spolupráci s dodavatelem).

    • B) Pokud na účtence není uveden FIK, lze úspěšně ověřit zaevidování tržby v systému až poté, kdy bude příslušná datová zpráva dodatečně zaslána a vydán FIK.

      Pak lze úspěšně ověřit i zaevidování této tržby, ačkoli vydaná účtenka sama FIK neobsahuje. Dodatečné zaslání musí proběhnout u běžného režimu do 48 hodin od přijetí tržby. Pokud je tržba ve zjednodušeném režimu, musí být zpráva zaslána do 5 dnů. Pokud nelze ověřit zaevidování tržby ani po dodatečném odeslání zprávy a přijetí FIK, může to mít stejné důvody (výše uvedené u případu A).
  • Pokud systém EET obdrží datovou zprávu se stejnými základními hodnotami tržby jako má některá již dříve přijatá datová zpráva, bude tuto novou datovou zprávu považovat za opakované zaslání údajů téže tržby. Údaje o takové tržbě budou v souboru s detailními údaji označeny jako duplicitní. Nebudou však přičteny do součtů tržeb na portálu.

    Základní hodnoty tržby jsou:

    • DIČ poplatníka,
    • označení provozovny,
    • označení pokladního zařízení,
    • pořadové číslo účtenky,
    • datum a čas přijetí tržby (s přesností na sekundy),
    • celková částka tržby.

    Duplicitní zaslání údajů o téže tržbě není chyba a není to důvod k opravám, ani kontrolám ze strany správce daně.

  • Pokud nezískáte FIK na základě prvního odeslání údajů o tržbě datovou zprávou, je nutné datovou zprávu zaslat znovu. Ve většině případů opakované zaslání zajistí software automaticky. Opakovaně zaslané údaje se nesmí lišit od údajů zaslaných v původní datové zprávě, s výjimkou data a času odeslání zprávy, identifikátoru zprávy (UUID)ev. příznaku opakovaného zaslání. Při opakovaném zaslání musí být stejné nejen všechny údaje o tržbě, ale také kontrolní kódy PKP a BKP. Pokud váš software změní při opakovaném zaslání hodnotu některé ze základních položek (což by neměl), může dojít i k vícenásobnému započtení této tržby, neboť systém v případě odlišnosti v některé ze šesti základních hodnot tržby, vyhodnotí takto zaslané údaje jako údaje o jiné tržbě. Vše si můžete ověřit z výpisu detailních údajů. O detailní údaje můžete zažádat na Daňovém portálu po přihlášení ve webové aplikaci EET
    -> „Správa údajů evidence tržeb“. Žádosti jsou zpracovány a soubor připraven nejdříve následující den a nejpozději do sedmi dnů.
  • Datum započtení tržby je určeno systémem EET, nikoli poplatníkem. Je rovno:

    1. datu přijetí tržby (uvedenému v datové zprávě o evidované tržbě od poplatníka), nebo
    2. datu přijetí datové zprávy do systému EET.

    Případ 1) nastává u většiny zaslaných datových zpráv.
    Případ 2) nastává, když se datum přijetí tržby liší od data přijetí datové zprávy o více, než jsou stanovené limity uvedené v propustných kontrolách (tj. 2 roky do minulosti, nebo 2 hodiny do budoucnosti, nebo spadá před počátek evidence tržeb). Počátek evidence tržeb byl pro listopadový pilotní provoz upraven na 1. 11. 2016. Od prosince 2016 je počátek evidence tržeb stanoven na 1. 12. 2016 a již se nebude měnit.

  • Bezpečnosti, jako jednomu z nejdůležitějších bodů celého projektu evidence tržeb, je soustavně věnována maximální pozornost. Jedná se nejen o zabezpečení komunikace při zasílání dat do datového centra, ale také o samotné zabezpečení dat ve Finanční správě.

  • Ne. Finanční správa ČR ani Ministerstvo financí ČR nebude certifikovat softwary, které zajistí zasílání dat z pokladen. Jednalo by se o zbytečnou byrokracii vůči uživatelům pokladních systémů. Je to podobné jako u účetních programů. Také nejsou certifikovány a výrobce ručí za jejich funkcionalitu, která musí být v souladu se zákony.
  • Ke zvyšování výběru daní bude docházet postupně, s tím jak se budou do systému zapojovat jednotlivé skupiny podnikatelů. Při plném náběhu evidence tržeb by měl systém přinést až 18 mld. Kč ročně.

Nacházíte se zde: