Nejčastější dotazy zákazníků

Otázky a odpovědi k evidenci tržeb.

  • Podnikatel je na účtence povinen uvádět:

    • fiskální identifikační kód (FIK),
    • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
    • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
    • pořadové číslo účtenky,
    • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
    • celkovou částku tržby,
    • bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
    • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

    Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód - FIK, je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód PKP. Jedná se zejména o případy výpadku spojení nebo evidence tržeb ve zjednodušeném režimu.

    V důsledku zrušení ustanovení § 20 odst. 1 písm. b) a odst. 2 ZoET nálezem Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16 s účinností od 1. 3. 2018 není povinnou náležitostí účtenky daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka resp. DIČ poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje. Povinnost zasílat údaj o DIČ poplatníka a DIČ pověřujícího poplatníka datovou zprávou dle § 19 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. c) ZoET zůstává zachována. Dále upozorňujeme, že tímto rozhodnutím ÚS se nic nemění ve vztahu k DPH a uvádění DIČ (rodného čísla) na daňových dokladech (§ 29 ZDPH). Pokud má plátce DPH povinnost vystavit daňový doklad a vystavoval v těchto případech společný doklad pro EET a daňový doklad plátce DPH, bude muset nadále své DIČ na tomto dokladu uvádět, nebo bude muset doklady vystavit dva.

  • Účtenka musí být vystavena tomu, od koho evidovaná tržba plyne, a to nejpozději při uskutečnění evidované tržby. Zákon o evidenci tržeb neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi a tudíž podnikatel může vystavit účtenku nejen v tištěné podobě, ale i elektronicky (bez tisku a předat ji zákazníkovi, např. prostřednictvím e-mailu, MMS, přes Bluetooth). Na této formě předání však musí být mezi zákazníkem a podnikatelem shoda. Předpokládáme však, že nejčastěji bude docházet k předávání tištěných účtenek.
  • Ne. Zákazník nemá povinnost účtenku od prodejce převzít. Je plně na rozhodnutí každého zákazníka, zda si účtenku převezme.
  • Nebude. Pokud nebude spojení fungovat (bude překročena mezní doba odezvy), může podnikatel vytisknout účtenku bez unikátníhofiskálního identifikačního kódu (FIK) zasílaného ze systému Finanční správousprávy. V takovém případě je na účtence uveden podpisový kód poplatníka (PKP). Údaje o evidované tržbě pak musí podnikatel správci daně poslat dodatečně, a to nejpozději do 48 hodin od uskutečněné transakce.
  • Ano. Podle zákona je podnikatel povinen účtenku vystavit nejpozději při uskutečnění evidované tržby a umožnit zákazníkovi její převzetí, tedy umístit ji na takové místo, kde je zákazníkovi k dispozici. Platí však, že zákazník účtenku převzít nemusí. V případě nevystavení účtenky se podnikatel vystavuje riziku správního trestu.
  • Ne, splnění zákonné povinnosti odeslat datovou zprávu s údaji o evidované tržbě a vystavit účtenku nelze zpoplatnit. Náklady na zavedení evidence tržeb však podnikatel může promítnout do konečné ceny zboží.

  • On-line evidence tržeb

    1. Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML Finanční správě.
    2. Ze systému Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem FIK.
    3. Podnikatel vystaví účtenku (včetně FIK), kterou předá zákazníkovi.
    4. Zákazník obdrží účtenku.
    5. Evidenci dané tržby lze ověřit prostřednictvím webové aplikace Finanční správy. Zákazník si může ověřit svoji účtenku na Daňovém portále, podnikatel si ověří tržby evidované pod jeho jménem ve webové aplikaci Elektronická evidence tržeb.
  • Souběžně se zákonem o evidenci tržeb nabyl účinnosti i zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Jeho obsahem je mj. i snížení sazby DPH ze základní sazby 21 % do první snížené sazby 15 % pro stravovací služby s výjimkou podávání alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků, a to od 1. prosince 2016. To umožní podnikatelům ve stravovacích službách kompenzovat případné vzniklé náklady a služby by tak neměly zdražovat.
  • U spropitného z pohledu evidence tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává podnikateli. Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový není evidovanou tržbou. Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem z podnikání, který podléhá evidenci tržeb.   

Nacházíte se zde: