Neziskové organizace

Specifika evidování v případě neziskových organizací.

Evidenční povinnost bude vznikat vždy jen ve vztahu k vedlejší podnikatelské činnosti, nebude se týkat hlavní (nepodnikatelské) činnosti neziskové organizace.

Poplatníci jsou povinni evidovat platby z podnikání, uskutečněné v hotovosti, platební kartou a jiným obdobným způsobem. U neziskových organizací tedy evidenci nebudou nikdy podléhat tržby z hlavní (nepodnikatelské) činnosti, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou příjmy z této hlavní činnosti předmětem daně.

U činnosti neziskových organizací je tedy nutné vždy zjistit, zda se jedná o podnikatelskou nebo nepodnikatelskou činnost.

Obecně platí, že u poplatníků podléhají evidenci tržeb pouze příjmy z podnikání. Podnikáním se myslí činnost obsažená v definici podnikatele uvedené v § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“

U obchodních korporací není s vymezením pojmu podnikání téměř žádný problém. Problém však může nastávat v případě posouzení této činnosti u poplatníků z tzv. neziskového sektoru. Nejzásadnější pro posouzení, zda se jedná o příjmy z podnikání, je správné vymezení toho, zda je činnost vykonávaná soustavně a zda je záměrem vykonávat ji za účelem dosažení zisku. Aby se jednalo o podnikání, musí být splněna obě kritéria.

Z hlediska naplnění znaků podnikání je důležité posoudit, zda je činnost provozována za účelem dosažení zisku. Není přitom rozhodující skutečný hospodářský výsledek, ale účel,
k němuž výkon činnosti směřuje, tedy zda záměrem činnosti má být zisk či nikoliv. To, zda poplatník měl záměr vykonávat činnost za účelem zisku, či nikoli, vyplývá např. z předběžné kalkulace příjmů a nákladů.

Pokud poplatník nastaví cenu za poskytnutí zboží či služby se záměrem dosáhnout zisku, jedná se o výdělečnou činnost - podnikání. To, že vlivem okolností ve výsledku není předpokládaný zisk generován, samo o sobě nepostačuje k tomu, aby byla činnost překlasifikována na nepodnikatelskou. V případě, že si nezisková organizace není jistá charakterem své činnosti, může požádat správce daně o závazné posouzení. Správce daně na základě údajů uvedených v žádosti posoudí, zda jsou dané tržby
s přihlédnutím ke všem podmínkám evidovanými tržbami či nikoliv a vydá neziskové organizaci závazné posouzení, zda má či nemá tržby z některé své činnosti evidovat. Každý jednotlivý předmět žádosti o závazné posouzení o určení evidované tržby podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč. Žádost lze podat místně příslušnému správci daně.

Příspěvkové organizace

Příspěvkové organizace jsou z evidenční povinnosti vyloučeny. Evidovanou tržbou nejsou tržby příspěvkové organizace, a to bez ohledu na to, zda se jedná o tržby z podnikatelské činnosti či nikoliv. Evidenční povinnost se tedy na tržby příspěvkových organizací nevztahuje vůbec.

Drobná vedlejší podnikatelská činnost veřejně prospěšných poplatníků

Z evidenční povinnosti jsou dále vyloučeny i tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků. Naplnění kritéria „drobné podnikatelské činnosti“ je
u poplatníka nutné posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu.
O příjem z drobné vedlejší činnosti se ve smyslu ustanovení § 12 odst. 3 písm. h) ZoET bude jednat v případě, že veřejně prospěšný poplatník v roce, jež předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, neměl příjem/výnos z této činnosti vyšší než 175 000 Kč (včetně DPH), nebo tyto příjmy činily méně než 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období. Pro posouzení vyloučení tržeb z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků je potřeba vždy k 1. 1. daného roku určit z výše příjmů/výnosů z předcházejícího roku, zda jsou či nejsou splněna výše uvedená kritéria pro uplatnění vyloučení tržeb dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET pro tento rok.

Nově registrovaný veřejně prospěšný poplatník, který nemá pro účely stanovení uvedených kritérií údaje z předchozího roku, může provést kvalifikovaný odhad. Jsou-li splněny výše uvedené podmínky, pak nemá poplatník povinnost v roce následujícím platby z drobné vedlejší činnosti evidovat.

Pro účely posouzení vyloučení tržeb z evidence se příjmem/výnosem rozumí příjmy nebo výnosy definované v § 27 vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví ve znění platném do 31. 12. 2015. V případě, že veřejně prospěšný poplatník vede jednoduché účetnictví, posuzuje se příjem dle § 5 vyhlášky č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví.

V případě, že kritéria pro vyloučení tržeb z evidence splněna nejsou, je poplatník povinen platby splňující formální a materiální kritéria evidované tržby evidovat.

Splnění podmínek pro vyloučení tržeb z povinnosti evidence musí být poplatník správci daně schopen na vyžádání doložit.