Porucha pokladního zařízení

Specifika evidování v případě poruchy pokladního zařízení.

V případě poruchy pokladního zařízení může podnikatel ve své činnosti pokračovat. Z povahy věci je však zřejmé, že nebude v daném okamžiku moci zaslat správci daně datovou zprávou údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi účtenku, která by obsahovala všechny údaje uvedené v ustanovení § 20 zákona o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“), neboť bezpečnostní kód poplatníka (BKP), fiskální identifikační kód (FIK) nebo podpisový kód poplatníka (PKP) mohou být získány pouze z funkčního pokladního zařízení.

Prokáže-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila, za přestupek neodpovídá. Zproštění odpovědnosti právnické osoby za přestupek upravuje § 21 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Toto ustanovení se podle § 23 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky použije obdobně také u podnikajících fyzických osob. Zákon tedy umožňuje využít institutu liberace pro ty subjekty, u nichž zavinění není obligatorním znakem skutkové podstaty a ke vzniku odpovědnosti dochází již samotným porušením povinnosti stanovené zákonem.

Liberační důvod je naplněn neodvratitelnou událostí přicházející zásahem zvenčí (např. porucha zařízení v důsledku přepětí elektrické energie, přerušení elektrické energie v důsledku překopání kabelů, zkrat v elektroinstalaci způsobivší výpadek elektrické energie i po zapnutí jističe apod., nebo náhlá porucha pokladního zařízení), který při běžném provozu pokladního zařízení vyvolá škodlivý účinek, jemuž nemohl podnikatel nikterak zabránit a nebylo možné škodlivému účinku předejít ani použitím dostupných opatření. Zároveň se může jednat o situace vedoucí k porušení povinnosti, při níž nelze objektivně nikdy na straně poplatníka vyšší úsilí vyžadovat, tj. jedná se o náhlé, nepředvídatelné a nevyhnutelné okolnosti, které poplatníkovi zabránily splnit uloženou povinnost. Prokázáním uvedených skutečností může být např. potvrzení dodavatele elektrické energie o výpadku; doklad, po jakou dobu bylo pokladní zařízení v servisu, potvrzení od elektrikáře o době opravy apod.

Údaje o přijatých platbách po dobu nefunkčního pokladního zařízení je podnikatel povinen správci daně zaslat elektronickou cestou z funkčního pokladního zařízení dodatečně po odstranění příčin. Zákon o evidenci tržeb upravuje pouze zasílání údajů o jednotlivých tržbách a zánik této povinnosti v případě poruch z něho nijak nevyplývá. V určitých situacích, kdy je během poruchy přijato velké množství tržeb a požadavek k jejich jednotlivému zaslání by byl pro poplatníka nereálný nebo nadměrně zatěžující, lze liberaci vztáhnout i na zasílání údajů dle jednotlivých tržeb a umožnit poplatníkům, aby údaje o tržbách přijatých v době poruchy zaslali správci daně jednou sumární částkou.

Každý případ je však vždy nutné posuzovat individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu. Pokud by například došlo pouze k přerušení internetového připojení, ale pokladní zařízení by zůstalo funkční, může být liberace vztažena pouze na nezaslání údajů správci daně včas. Na nevydání účtenky, příp. na možnost zaslat údaje jednou sumární částkou, by se za této situace liberace nevztahovala.

Problematika odpovědnosti by měla být vždy upravena konkrétním smluvním ujednáním mezi dodavatelem pokladního systému a zákazníkem.

Nacházíte se zde: