Způsoby evidence a účtenka

Evidence tržeb v běžném a zjednodušeném režimu, při výpadku spojení a účtenka.

Údaje o tržbách lze evidovat

  • v běžném režimu „on-line“,
  • ve zjednodušeném režimu „off-line“.
Dokument popisující jednotlivé situace při evidování tržeb a jejich řešení

Evidence tržeb v běžném režimu (§ 18 ZoET) – „on-line“

Poplatník je povinen nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby

  • zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a
  • vystavit účtenku zákazníkovi.

Okamžikem uskutečnění evidované tržby je okamžik přijetí evidované tržby.

Poplatník může zaevidovat tržbu a vystavit účtenku kdykoliv před uskutečněním později obdržené tržby, ale nejpozději při jejím uskutečnění. Např. při rozvozu jídla na objednávku z restaurace může podnikatel zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku v provozovně předem a zákazníkovi účtenku předat spolu s objednaným jídlem v okamžiku přijetí platby.

Zákon o evidenci tržeb neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi. Poplatník může vystavit účtenku v tištěné podobě, elektronicky (bez tisku a předat ji zákazníkovi např. prostřednictvím e-mailu), či jiným obdobným způsobem, který umožňuje zákazníkovi s účtenkou disponovat. Přesto však bude nejčastěji docházet k předávání tištěných účtenek.

Elektronické vystavení účtenky se uplatní zejména v situacích, kdy se prodej zboží a služeb uskutečňuje na dálku (např. internetový obchod). Účtenku lze elektronicky vystavit pouze za předpokladu, že s takovýmto postupem zákazník souhlasí.

Postup fungování běžného režimu evidence tržeb

  1. Poplatník zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML do systému Finanční správy.
  2. Ze systému Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s fiskálním identifikačním kódem.
  3. Podnikatel vystaví účtenku (včetně fiskálního identifikačního kódu), kterou předá zákazníkovi.
  4. Zákazník obdrží účtenku.
  5. Zákazník si může ověřit svoji účtenku prostřednictvím aplikace Ověření účtenky, podnikatel si ověří tržby evidované pod jeho jménem ve webové aplikaci Elektronická evidence tržeb.

Aplikace Ověření účtenky a aplikace Elektronická evidence tržeb je k dispozici na Daňovém portále.

Evidence tržeb při výpadku spojení (§ 22 ZoET)

Pokud se pokladnímu zařízení, v důsledku technické závady, dočasného výpadku nebo prostého zhoršení úrovně přenosu, nepodaří navázat spojení v nastavené mezní době odezvy (ze zákona nejméně na 2 sekundy), nemusí pokladní zařízení už dál čekat na odezvu ze systému Finanční správy a poplatník vystaví účtenku, která nebude obsahovat fiskální identifikační kód (FIK), ale musí obsahovat podpisový kód poplatníka (PKP).

Dobou odezvy (§ 21 ZoET) se rozumí časový úsek mezi pokusem o odeslání údajů o evidované tržbě z pokladního zařízení poplatníka a přijetím fiskálního identifikačního kódu zpět na pokladní zařízení poplatníka.

Mezní dobu odezvy poplatník musí nastavit podle typu podnikání a kvality internetového připojení tak, aby převážná většina tržeb byla zaevidována on-line.

Údaje o tržbě musí podnikatel elektronicky odeslat nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Z praktického hlediska může být zajištěno odesílání dat o tržbách automaticky softwarem v pokladním zařízení (tj. údaje o tržbách odeslat automaticky, po obnově spojení). To znamená, že podnikatel nemusí v případě výpadku spojení přerušit svou činnost, pouze pokračuje v jiném režimu.

Postup evidování tržeb při výpadku

  1. Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML do systému Finanční správy, ale nepodaří se navázat spojení.
  2. Ze systému Finanční správy není zasláno potvrzení o přijetí s fiskálním identifikačním kódem.
  3. Podnikatel vystaví zákazníkovi účtenku bez fiskálního identifikačního kódu (účtenka místo něj obsahuje podpisový kód poplatníka), kterou předá zákazníkovi.
  4. Zákazník obdrží účtenku.
  5. Jakmile dojde k obnově spojení, pokladní zařízení odešle automaticky datovou zprávu o transakci.
  6. Ze systému Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s fiskálním identifikačním kódem.
  7. Zákazník si může ověřit svoji účtenku prostřednictvím aplikace Ověření účtenky, podnikatel si ověří tržby evidované pod jeho jménem ve webové aplikaci Elektronická evidence tržeb.

Aplikace Ověření účtenky a aplikace Elektronická evidence tržeb je k dispozici na Daňovém portále.

Evidence tržeb ve zjednodušeném režimu (§ 23 ZoET) – „off-line“

Poplatník ve zjednodušeném režimu postupuje obdobně jako při evidenci v běžném režimu s tím rozdílem, že

  • je povinen zaslat datovou zprávou údaje o této tržbě správci daně nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby a
  • nemá povinnost na účtence uvádět fiskální identifikační kód (FIK), ale je na účtence povinen uvést podpisový kód poplatníka (PKP).

Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat:

  • Tržby stanové zákonem, tj. tržby z prodeje zboží a služeb uskutečněných na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob (bez ohledu na to, zda jde o silniční, drážní, leteckou dopravu či dopravu prostředky k vnitrozemské plavbě - § 10 ZoET).
  • Tržby stanovené vládním nařízením, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon podnikání. V důsledku zrušení ustanovení § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 zákona o evidenci tržeb nálezem Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16 dochází uplynutím dne 31. 12. 2018 ke zrušení zmocnění vlády nařízením stanovit výjimky z evidence tržeb. Dle Ústavního soudu okruh tržeb, které podléhají evidenci tržeb, musí být stanoven přímo zákonem, nelze tak činit pouhým nařízením vlády.
  • Tržby, které povolil evidovat ve zjednodušeném režimu správce daně na základě žádosti podnikatele (§ 11 ZoET).

Žádost je možné podat písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou. K podání žádosti není potřeba speciální formulář.

V žádosti poplatník uvede odůvodnění, proč není možné tržby evidovat běžným způsobem a specifikuje okruh tržeb, na které se má povolení vztahovat. Poplatník nemusí žádat o povolení ve vztahu ke všem přijímaným tržbám, ale např. pouze ve vztahu k určitým druhům tržeb nebo ve vztahu k tržbám z činností některých svých provozoven.

O povolení rozhoduje místně příslušný správce daně. Lhůta pro vydání rozhodnutí je 15 dnů ode dne podání žádosti.

Postup fungování zjednodušeného režimu evidence tržeb

  1. Poplatník prostřednictvím pokladního zařízení (pokladna, PC, tablet, mobil s tiskárnou,…) vystaví účtenku bez fiskálního identifikačního kódu a uloží datovou zprávu o tržbě do paměti.
  2. Do pěti dnů zajistí poplatník odeslání datových zpráv o přijatých tržbách Finanční správě (např. tak, že přemístí pokladní zařízení do místa, kde je dostupný internet).
  3. Ze systému Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s fiskálním identifikačním kódem.
  4. Zákazník si může ověřit svoji účtenku prostřednictvím aplikace Ověření účtenky, podnikatel si ověří tržby evidované pod jeho jménem ve webové aplikaci Elektronická evidence tržeb.

Aplikace Ověření účtenky a aplikace Elektronická evidence tržeb je k dispozici na Daňovém portále.

Údaje zasílané Finanční správě (§ 19 ZoET)

Údaji o evidované tržbě zasílanými datovou zprávou jsou vždy:

  • daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka,
  • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
  • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
  • pořadové číslo účtenky,
  • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
  • celková částka tržby,
  • bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
  • podpisový kód poplatníka (PKP),
  • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Údaji o evidované tržbě zasílanými datovou zprávou jsou při naplnění konkrétních okolností také:

  • celková částka plateb určených k následnému čerpání,
  • celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby,
  • daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,
  • základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty,
  • celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu,
  • celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží.

Údaje uváděné na účtence (§ 20 ZoET)

Poplatník je na účtence povinen uvádět:

  • fiskální identifikační kód (FIK)
  • daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka
  • daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje

V důsledku zrušení ustanovení § 20 odst. 1 písm. b) a odst. 2 ZoET nálezem Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16 s účinností od 1. 3. 2018 není povinnou náležitostí účtenky daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka resp. pověřujícího poplatníka. Povinnost zasílat údaj o DIČ poplatníka a DIČ pověřujícího poplatníka datovou zprávou dle § 19 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. c) ZoET zůstává zachována. Dále upozorňujeme, že tímto rozhodnutím ÚS se nic nemění ve vztahu k DPH a uvádění DIČ (rodného čísla) na daňových dokladech (§ 29 ZDPH). Pokud má plátce DPH povinnost vystavit daňový doklad a vystavoval v těchto případech společný doklad pro EET a daňový doklad plátce DPH, bude muset nadále své DIČ na tomto dokladu uvádět, nebo bude muset doklady vystavit dva.

  • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna
  • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována
  • pořadové číslo účtenky
  • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve
  • celkovou částku tržby
  • bezpečnostní kód poplatníka (BKP)
  • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu

Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód (FIK), je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód (PKP).

Fiskální identifikační kód (FIK), je jednoznačný identifikátor generovaný společným technickým zařízením správce daně. Tento kód potvrzuje zaevidování tržby a je unikátní pro každou potvrzovanou datovou zprávu. V případě opakovaného zaslání datové zprávy o evidované tržbě (např. z důvodu výpadku spojení), tak může dojít k situaci, kdy poplatník ze systému obdrží ke každé zaslané datové zprávě potvrzující datovou zprávu obsahující jiný FIK. Správce daně s uvedenou situací počítá a bude evidovat informace o všech zaslaných datových zprávách (i opakovaných), včetně potvrzovacích datových zpráv a přidělených kódů.

Údaje dle ust. § 20 odst. 1 písm. a) až i) ZoET uváděné na účtence musí odpovídat údajům uvedeným v datové zprávě zaslané poplatníkem správci daně a v případě fiskálního identifikačního kódu údaji zaslanému v potvrzení správce daně o jejím přijetí.

Uspořádání údajů na účtence zákon o evidenci tržeb nestanovuje, nicméně je nutné, aby byl význam údajů uvedených na účtence čitelný a jednoznačně identifikovatelný.
Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód, je povinen dle ust. § 20 odst. 2 ZoET na účtence uvádět svůj podpisový kód. Jedná se o situace, kdy:

  • při běžném režimu dojde z důvodu technické závady či dočasného výpadku připojení k překročení mezní doby odezvy nastavené na pokladním zařízení poplatníka a poplatník do té doby neobdržel od správce daně potvrzení o zaevidování tržby ve formě fiskálního identifikačního kódu nebo
  • v případě evidování tržby ve zjednodušeném režimu.

Poplatník může kromě těchto údajů uvádět na účtence i jiné údaje (zejména z důvodu potřeby splnit povinnosti podle jiných zákonů – např. zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů).
Povinnost vydávat příslušný doklad může být splněna najednou, tj. jedním dokladem, který bude splňovat povinnosti uložených různými zákony.

vzorová účtenka s vysvětlivkami

Storno a opravy (§ 7 ZoET)

Vrací-li se evidovaná tržba nebo provádí-li se opravy tržby, která již byla odeslána do systému správce daně, a byla-li taková transakce provedena v hotovosti, šekem, směnkou nebo jiným obdobným způsobem, musí poplatník takovou tržbu zaevidovat. Postupovat bude obdobně jako v případě evidování tržby s tím rozdílem, že zadaná částka bude záporná (mínusová položka).

V případě, kdy poplatník vrací nebo opravuje platbu, která nebyla evidovanou tržbou (např. byla uhrazena převodem z účtu na účet), není povinen takovou platbu zaevidovat, a to ani v případě, že je vrácena v hotovosti nebo obdobným způsobem. Obdobně uvedené platí i pro situaci, kdy byla vrácena evidovaná tržba, ale vrácení proběhlo např. převodem z účtu na účet.

Postup se vztahuje na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil (např. půjde-li o zaslání zboží internetovým obchodem na dobírku a následné nepřevzetí zboží). Provedené storno není z technického hlediska vázáno na původně zaslanou datovou zprávu (resp. vydanou účtenku).

Informační povinnost poplatníka (§ 25 ZoET)

Poplatník je povinen mít na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, umístěno informační oznámení, které je dostatečně viditelné a čitelné, pokud to nevylučuje povaha věci.

Obsahem informačního oznámení je

  • text ve znění „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“, eviduje-li podnikatel v daném pokladním místě tržby v běžném režimu.
  • text ve znění „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Příjemce tržby eviduje tržby ve zjednodušeném režimu, tzn. je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně nejpozději do 5 dnů.“, eviduje-li podnikatel v daném pokladním místě tržby ve zjednodušeném režimu.

Cílem je informovat zákazníka, že daný poplatník je povinen evidovat tržby a vystavit zákazníkovi účtenku a zároveň zákazníkovi poskytnout informaci, v jakém režimu poplatník tržby eviduje. Pro zákazníka je tato informace důležitá pro ověření zaevidování tržby u správce daně.

Zákon přímo neupravuje formu informačního oznámení (např. podklad, velikost nebo barvu písma). Není podstatné, zda se bude jednat o tištěný nebo elektronický text. Nezbytné je, aby z pozice zákazníka bylo toto informační oznámení dostatečně viditelné a čitelné. Informační povinnost dopadá také na poplatníky, kteří nabízí zboží nebo služby na internetových stránkách a prostřednictvím těchto stránek umožňují provést zákazníkovi úhradu formou, která podléhá evidenční povinnosti. V tomto případě poplatník splní uvedenou povinnost umístěním textu na místě dostatečně viditelném pro každého návštěvníka webových stránek (např. na stránce, kde zákazník volí způsob provedení úhrady za zboží či služby).
Umístnění informačního oznámení není povinné v případech, kdy to z povahy věci resp. s ohledem na charakter podnikatelské činnosti není možné, např. v některých případech prodeje v terénu nebo u zákazníka.

Informační oznámení

 

Nacházíte se zde: