On-line platby

Stanovisko Generálního finančního ředitelství k určení okamžiku uskutečnění evidované tržby u platebních operací realizovaných prostřednictvím internetu

Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“), stanoví, že evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu definované v § 5 ZoET a která zakládá rozhodný příjem (příjem z podnikání).

Formální náležitosti pro evidovanou tržbu jsou naplněny mimo jiné v případě, kdy je platba uskutečněna bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat (§ 5 písm. b) ZoET). Tímto bezhotovostním převodem se rozumí provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce prostřednictvím příjemce ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) bod 3. a § 3 odst. 1 písm. d) bod 3. zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.

Typicky se jedná o:

• bezhotovostní transakce, kde dochází k osobnímu styku zákazníka s prodávajícím a zákazník dává platební příkaz prostřednictvím prodávajícího (resp. platebního terminálu), zejména transakce uskutečňované prostřednictvím platebních karet (debetních či kreditních, virtuálních umístěných např. v mobilním telefonu). Přitom není rozhodné, zda je platební terminál ve vlastnictví poplatníka nebo je mu pouze propůjčen.
• bezhotovostní transakce realizované bez osobního styku zákazníka s prodávajícím, uskutečňované prostřednictvím internetu. Může se jednat např. o placení prostřednictvím platebních bran.

Při evidování tržby je poplatník povinen postupovat dle § 18 ZoET, musí tedy nejpozději při uskutečnění evidované tržby zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Uskutečněním evidované tržby se v případě karetní či obdobné operace rozumí vydání příkazu k jejímu provedení ve smyslu § 18 odst. 2 písm. b) ZoET, a to bez ohledu na to, zda se jedná o transakce uskutečněné v rámci osobního styku zákazníka s prodávajícím nebo o transakce uskutečněné prostřednictvím internetu bez osobního styku zákazníka s prodávajícím.

V případě platebních operací prováděných prostřednictvím platebních terminálů, kde dochází k osobnímu styku zákazníka s prodávajícím (typicky v kamenné provozovně), vlastní transakce probíhá tak, že bezprostředně poté, co zákazník vydá příkaz k provedení platby, je tento příkaz akceptován, poplatník přijímá potvrzení (notifikaci) o tom, že platba byla realizována (odeslána z účtu plátce). Bezprostředně po této notifikaci dochází k zaslání údajů o evidované tržbě a k vystavení účtenky tomu, od koho evidovaná tržba plyne, čímž je naplněn obsah evidenční povinnosti dle § 18 ZoET. Z průběhu celé obchodní transakce je zřejmé, že prakticky dochází ke splnění evidenční povinnosti vždy až po vydání příkazu k provedení platby. Celá tato obchodní transakce včetně splnění evidenční povinnosti však tvoří jeden celek a za splnění evidenční povinnosti lze považovat i zaslání údajů o evidované tržbě a vystavení účtenky tomu, od koho evidovaná tržba plyne, v okamžiku ukončení celé transakce.

U platebních operací uskutečňovaných prostřednictvím internetu bez osobního styku zákazníka s prodávajícím výše uvedené transakce probíhají obdobným způsobem. Rozdíl však je v tom, že při tomto obchodním modelu poplatník nemusí mít bezprostředně poté, co zákazník vydá příkaz k provedení platby, informaci o tom, že byl tento příkaz vydán a že došlo k odepsání platby z účtu plátce (zákazníka) a jejímu odeslání poplatníkovi. Pokud poplatník informaci nemá, pak není obvykle schopen dostát povinnostem, které jsou mu ukládány ustanovením § 18 ZoET, tj. nejpozději v okamžiku vydání příkazu k provedení platby zaslat datovou zprávu s údaji o evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Poplatníkovi samozřejmě nic nebrání v tom, aby platbu v souladu se zákonem o evidenci tržeb zaevidoval už dříve, např. v okamžiku přijetí objednávky, nicméně tento postup nemusí být s ohledem na obchodní model poplatníka vždy možný, resp. zajištění plnění povinnosti evidovat tržby nejpozději v okamžiku vydání příkazu k provedení evidované tržby by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, např. s ohledem na vznik nákladů spojených s technickou realizací daného řešení, které by ve vztahu k rozsahu podnikání konkrétního poplatníka mohly být likvidační.

Z výše uvedeného vyplývá, že v případě realizace plateb způsobem dle § 5 písm. b) ZoET dochází v závislosti na možnostech technického řešení k rozdílu v čase, kdy se poplatník může dozvědět o odeslání platby:

• v případě platby prostřednictvím platebního terminálu, kde dochází k osobnímu styku zákazníka s prodávajícím, v okamžiku, který bezprostředně navazuje na okamžik vydání příkazu k provedení platby,
• v případě platby prostřednictvím internetu bez osobního styku zákazníka s prodávajícím s určitým zpožděním, které je dáno objektivními důvody vyplývajícími z technických možností řešení daného specifického režimu internetových plateb.

S ohledem na zásadu rovného přístupu k plnění povinností poplatníků přistupuje proto Generální finanční ředitelství ke sjednocení správní praxe u platebních operací realizovaných způsobem dle § 5 písm. b) ZoET prostřednictvím internetu, a to ve vztahu k určení okamžiku, do kterého musí poplatník splnit evidenční povinnost, tedy zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne.

Finanční a Celní správa bude v případech, kdy poplatník není schopen splnit evidenční povinnost v okamžiku stanoveném v § 18 odst. 2 písm. b) ZoET, akceptovat postup, kdy poplatník zašle správci daně údaje o evidované tržbě a vystaví účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, nejpozději v okamžiku, kdy se dozví o tom, že došlo k odepsání platby z účtu plátce (zákazníka) a jejímu odeslání poplatníkovi.

V případě, že tomuto okamžiku předchází expedice zboží nebo poskytnutí služby zákazníkovi, je poplatník povinen zaslat správci daně údaje o evidované tržbě a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, nejpozději k okamžiku expedice zboží nebo poskytnutí služby zákazníkovi. To neplatí v případě, že je zboží expedováno nebo služba poskytnuta ještě před okamžikem vydání příkazu k provedení platby.

Pro účely aplikace tohoto stanoviska se rozumí:

• expedicí zboží okamžik vypravení zásilky poplatníkem nebo předání zásilky k přepravě,
• poskytnutím služby umožnění zahájení poskytování služby nebo její okamžité poskytnutí (podle toho, co nastane dříve).

Povinnost evidovat tržby dle § 18 ZoET může poplatník v souladu s uvedeným splnit již před vydáním příkazu k provedení platby, např. v okamžiku přijetí objednávky.

Pokud nedojde k zaplacení objednaného zboží či služeb, bude aplikováno ustanovení § 7 ZoET, tj. bude provedeno storno původně zaevidované tržby.

Poskytnutí účtenky zákazníkovi je v případě on-line nákupu/ů možné provést elektronicky (na tomto postupu však musí být mezi prodávajícím a zákazníkem shoda) jejím zasláním e-mailem či vystavením na zákaznický účet zákazníka apod., tak, aby s ní mohl zákazník volně disponovat, nebo vložením v tištěné formě k zasílanému zboží.

Bezhotovostní platby při on-line nákupech na internetu

Vzhledem k rozmanitosti platebních metod používaných při on-line nákupech v eshopech uvádí Generální finanční ředitelství níže informace a pravidla, na základě kterých je nutné dle konkrétní platební metody stanovit, zda (a v kterém okamžiku) příslušná platba podléhá evidenci tržeb či nikoliv. Zároveň se tímto upřesňují informace uvedené v Metodickém pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb zveřejněném na webu www.etrzby.cz.

Evidovanou tržbou je dle zákona č. 112/2016 Sb., zákona o evidenci tržeb (dále jen „zákon o evidenci tržeb“) platba, která splňuje formální náležitosti (způsob uskutečnění platby) pro evidovanou tržbu a která zakládá rozhodný příjem (příjem z podnikání).

Formální náležitosti pro evidovanou tržbu dle § 5 zákona o evidenci tržeb splňuje platba poplatníkovi, která je uskutečněna:
a) v hotovosti,
b) bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat
c) šekem,
d) směnkou,
e) v jiných formách, které mají charakter obdobný předchozím formám podle písmen a) až d) nebo
f) započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle předchozích bodů.

Dle důvodové zprávy, která je základním interpretačním vodítkem při výkladu daného ustanovení se „Bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat“, rozumí provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce prostřednictvím příjemce ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o platebním styku“), a to ať již poskytovatel neposkytuje převáděné peněžní prostředky jako úvěr (písm. c) bod 3.), nebo poskytovatel převáděné peněžní prostředky jako úvěr poskytuje (písm. d) bod 3.). Evidence je tedy požadována jen po té skupině bezhotovostních platebních operací, u které je platební příkaz dán plátcem prostřednictvím příjemce. Typicky se jedná o bezhotovostní transakce, kde dochází ke styku zákazníka s prodávajícím a zákazník dává platební příkaz prostřednictvím prodávajícího, zejména karetní transakce, ať už uskutečňované prostřednictvím debetní či kreditní karty, nebo prostřednictvím virtuální karty umístěné např. v mobilním telefonu. V tomto posuzování nemá vliv, zda je platební terminál ve vlastnictví poplatníka či je mu propůjčen. I v případě propůjčení je totiž platební příkaz dán prostřednictvím příjemce. Přestože se v důvodové zprávě uvádí, že se typicky jedná o bezhotovostní transakce, kde dochází ke styku zákazníka a prodávajícího, je nutné vycházet z textace zákona a vztáhnout uvedené i na platby prostřednictvím internetu.

Z důvodové zprávy dále vyplývá, že formální znaky evidované tržby nejsou splněny v případě převodu z účtu na účet , inkasa nebo barteru.

Zákon o evidenci tržeb tedy konkrétně vymezuje, že v případě bezhotovostních převodů splňuje formální znaky evidované tržby pouze forma platby, definovaná v § 5 písm. b), případně platba obdobná této formě - viz § 5 písm. e) tohoto zákona. Z textace výkladu k platebním branám uvedenému Generálním finančním ředitelstvím v Metodice k aplikaci zákona o evidenci tržeb, by mohl být učiněn nesprávný závěr, že evidenci tržeb podléhají všechny platby prováděné prostřednictvím těchto bran. Nicméně i v případě platebních bran je nutné vyhodnotit, zda je příslušný převod peněžních prostředků uskutečněn způsobem dle § 3 odst. 1 písm. c) bod 3. nebo písm. d) bod 3. zákona o platebním styku a jsou tak splněny formální znaky dle § 5 písm. b) nebo písm. e) zákona o evidenci tržeb. V ostatních případech bezhotovostních převodů formální znaky evidované tržby splněny nejsou a platby realizované tímto způsobem tedy nebudou evidenci tržeb podléhat. Poskytovatel platebních služeb by měl vědět, jaké platební služby v konkrétním případě poskytuje a poplatník by měl tuto informaci s ohledem na své zákonné povinnosti od svého poskytovatele platebních služeb vyžadovat.

Je vždy na daném poplatníkovi, aby posoudil, zda jím přijímané platby splňují formální znaky evidované tržby. Bude-li mít poplatník pochybnosti, zda platba, kterou přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou, může poplatník v souladu s ustanovením § 32 zákona o evidenci tržeb požádat místně příslušného správce daně o závazné posouzení o určení evidované tržby. Pokud však poplatník nechce rozlišovat, zda konkrétní platba je či není evidovanou tržbou, může evidovat všechny přijímané platby.

Poplatník je pak v souladu s ustanovením§ 18 zákona o evidenci tržeb povinen nejpozději při uskutečnění evidované tržby zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Uskutečněním evidované tržby je přijetí evidované tržby (platí pro evidované transakce, které povaze karetních transakcí neodpovídají), nebo vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve (platí především pro karetní transakce, kdy k faktickému připsání dané transakce dochází až v určitý časový okamžik po dání příkazu k této transakci). Uvedené platí i pro transakce uskutečněné prostřednictvím internetu. Povinnost zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, může poplatník v souladu s uvedeným splnit již před vydáním příkazu k provedení platby, např. v okamžik přijetí objednávky. Vystavením účtenky zákazníkovi je v případě on-line nákupu/ů míněno její zaslání e-mailem, vložení v tištěné formě k zasílanému zboží, vystavením na účet zákazníka apod. tak, aby s ní mohl zákazník disponovat. Pokud by pak k zaplacení objednaného zboží či služeb nedošlo, bude aplikováno ustanovení § 7 zákona o evidenci tržeb, tj. bude provedeno storno původně zaevidované tržby.

Podle zákona o platebním styku jsou oprávněny platební služby poskytovat pouze zde definované osoby, tj. banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a Česká národní banka.

Z důvodu sjednocení postupů pro stejné platební transakce u osob oprávněných poskytovat platební služby dle zákona o platebním styku bude dále v Metodice k aplikaci zákona o evidenci tržeb doplněn a upřesněn výklad tak, že formální znaky evidované tržby nejsou splněny v případě převodu z účtu na účet, inkasa a vkladu peněžních prostředků (hotovosti) na účet u všech osob oprávněných poskytovat platební služby dle zákona o platebním styku.