Kdo a jaké tržby eviduje

Osobou povinnou evidovat tržby je poplatník daně z příjmů fyzických nebo právnických osob, pokud mu plynou evidované tržby.

Evidovanou tržbou je platba uskutečněná na území České republiky, která

  1. splňuje formální náležitosti (§ 5 ZoET), a která zároveň
  2. zakládá rozhodný příjem (§ 6 ZoET).

Tyto podmínky musí být splněny současně.

Formální náležitosti (§ 5 ZoET)

Formální náležitosti splňuje platba, která je uskutečněna

  • v hotovosti,
  • prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb*,
  • šekem,
  • směnkou,
  • v jiných formách, které mají charakter obdobný předchozím formám (např. dárkové karty, poukázky na zboží a služby - kam patří též stravenky, dále i platby prostřednictvím žetonů apod., včetně bitcoinů), nebo
  • započtením kauce nebo obdobné jistoty složené ze způsobů podle předchozích bodů (podrobněji ke specifikům plateb kaucí a záloh).

V případě, kdy se jedná čistě o platby převodem z účtu na účet, inkasem, ve formě barteru nebo různých zápočtů pohledávek, a od 1. 3. 2018 též platby kartou, nejsou formální znaky evidované tržby naplněny, a tudíž takové platby nejsou evidovanými tržbami.

* Platby prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb představují různé formy elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich „nabití“ a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit. Tyto prostředky, které jsou z pohledu evidence tržeb považovány za hotovostní platbu, jsou používány v tzv. omezené síti, tedy buď přímo u vydavatele tohoto prostředku, nebo u úzce vymezeného okruhu vydavatelů. Omezená síť může být vymezena též okruhem zboží a služeb, které lze pomocí daného prostředku zakoupit.

Vystavuje-li poplatník fakturu, není pro účely evidence tržeb rozhodné, jaká forma platby je na ní uvedena, ale jakým způsobem je částka uvedená na faktuře fakticky uhrazena. Zaplatí-li zákazník příslušnou částku v hotovosti, nebo jiným obdobným způsobem, musí poplatník platbu zaevidovat, a to i tehdy, je-li jako způsob úhrady uvedeno bezhotovostně.

Povinnost evidovat tržbu naopak nevzniká, je-li částka uvedená na faktuře uhrazena platební kartou a to jak způsobem, kdy k uhrazení dojde online transakcí provedenou např. prostřednictvím platební brány, tak přes platební terminál; převodem z účtu na účet nebo složením hotovosti na účet v bance – a to i tehdy, je-li na faktuře uvedeno, že bude uhrazena v hotovosti.

CashBack (služba, která slouží k výběru peněz u pokladny při platbě kartou) - supluje výběry hotovosti z bankomatu. Částka, kterou si zákazník tímto způsobem vybírá ze svého účtu, nepodléhá evidenci tržeb.

Rozhodný příjem (§ 6 ZoET)

Rozhodným příjmem se rozumí jak u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, tak u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, a to s výjimkou příjmu, který

  • není předmětem daně z příjmů,
  • jde o příjem ojedinělý (např. výjimečně nebo jednorázově je poplatníkem přijata platba v hotovosti, ačkoliv poplatník jinak přijímá výhradně platby přímým převodem z účtu na účet),
  • podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
  • podléhá dani ze samostatného základu daně u právnických osob.

Pojem „ojedinělý příjem“ patří do kategorie tzv. neurčitých právních pojmů              

Za ojedinělý příjem lze považovat - s přihlédnutím ke konkrétním skutečnostem - zcela výjimečnou či jednorázovou platbu v hotovosti nebo např. platbu za ojedinělý prodej vzhledem k charakteru činnosti a minulým zkušenostem. 

Rozhodným příjmem je pro účely ZoET též příjem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, který je předmětem daně z příjmů u jejího společníka.

Rozhodným příjmem naopak nejsou zejména příjmy z nájmu (podle § 9 zákona o dani z příjmů) nebo ostatní příjmy, např. příjmy z příležitostného prodeje přebytků ze zahrádky (podle § 10 zákona o daních z příjmů).

Rozhodným příjmem účetních jednotek jsou takové příjmy podle zákona o daních z příjmů, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou. Vzhledem k tomu, že záměrem evidence tržeb je zachycení reálného majetkového toku a nikoliv záznamu v evidenci, který může nastat v jiném časovém okamžiku, je pro účely evidence tržeb od účetního zachycení odhlíženo.

Zjednodušeně lze říci, že osobou povinnou evidovat tržby je podnikatel, který přijímá platby v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem. Od 1. 3. 2018 se povinnost evidovat tržby nevztahuje ani na platby kartou, nicméně poplatník může tímto způsobem přijaté tržby evidovat dobrovolně.
Osoba povinná

Zákon o evidenci tržeb zakládá pro některé typy tržeb speciální způsoby, jak evidovat:

  • nabití a čerpání kreditu u kupónů, voucherů a podobně,
  • kauce a zálohy,
  • tržby poplatníka, který má povinnost evidovat podle práva jiného státu,
  • v případě nepřímého zastoupení.

Podrobněji k některým speciálním způsobům evidence.

Jak evidovat?

Fáze evidence tržeb

Povinnost evidovat tržby nabíhala pro poplatníky s různými druhy podnikatelské činnosti v různých fázích.

Od 1. prosince 2016 evidují poplatníci, kterým plynou tržby z poskytování ubytovacích a stravovacích služeb, od 1. března 2017 poplatníci, kterým plynou tržby z maloobchodu a velkoobchodu.

Počátek vzniku evidenční povinnosti u tržeb plynoucích z činností původně zařazených do 3. a 4. fáze evidence tržeb (jedná se o ostatní činnosti – např. svobodná povolání, doprava, zemědělství apod. a vybraná řemesla a výrobní činnosti) je v návaznosti na účinnost novely zákona o evidenci tržeb stanoven na 1. května 2020. Od tohoto data tak podléhají evidenční povinnosti všechny evidované tržby bez ohledu na to, z jaké činnosti pocházejí. Výjimku tvoří tržby vyloučené z evidence tržeb – jejich výčet je k dispozici na „Tržby, které se neevidují“.

Okamžik vzniku evidenční povinnosti se odvíjí od zatřídění dané činnosti v rámci klasifikace ekonomických činností CZ NACE. Pro přehlednost uvádíme seznam všech těchto činností včetně určení počátku vzniku evidenční povinnosti:

Okamžik vzniku evidenční povinnosti 

 Činnosti CZ NACE

 1. prosince 2016

 55, 56 – stravovací služba

 1. března 2017

 45.1, 45.3, 45.4 – pokud jde o obchod, 46 a 47

 1. května 2020

 1 – 3, 5 – 17, 18, 19, 20.1, 20.2, 20.3, 20.4, 20.5, 20.6, 21 – 33,
35 – 39, 41 – 43, 45.2, 45.4, 49 -50, 52-53, 56 – dodání zboží,
58 – 66, 68 – 75, 77 - 82, 84 – 86, 90 – 91, 93 – 99

Pozn.: v případě NACE 56 je nutné pro účely zatřídění do jednotlivých fází evidence tržeb rozlišovat, zda se jedná o poskytnutí stravovací služby či stravování-dodání zboží.

Stravovací služba je vymezena konstantní judikaturou Evropského soudního dvora v oblasti DPH (např. judikát C 231/94 Faaborg-Gelting-Linien), přičemž poskytováním stravovací služby se rozumí soubor dílčích úkonů, od přípravy až po podávání jídel, z nichž pouze část spočívá v dodání potravin, služby přitom zdaleka převažují. Jedná se o situace, kdy poskytnuté služby doplňují samotnou konzumaci potravin a zvyšují užitek z jejich konzumace, např. poskytnutí uzavřených a vytápěných místností (zvláště určených ke konzumaci dodaných potravin), toalet, nádobí, příborů, nábytku (stoly, židle) případně šaten nebo věšáků.

V případě, že podnikatel poskytuje stravovací služby, má povinnost evidovat tržby z této činnosti od 1. 12. 2016. Ostatní formy stravování, které mají charakter dodání zboží (odnos jídla s sebou, prodej párků v rohlíku, zmrzliny v kornoutku apod.) podléhají evidenční povinnosti od 1. května 2020. Bližší podrobnosti k vymezení stravovací služby a zařazení jednotlivých činností, při nichž je poskytováno stravování, do příslušných fází, najdete v materiálu Obchodní modely a situace, při nichž dochází k prodeji potravin, a jejich zatřídění pro účely evidence tržeb.

Závazné posouzení o určení evidované tržby (§ 32 ZoET)

Má-li poplatník pochybnosti, zda platba, kterou přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou a podléhá evidenci tržeb, případně zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu, má možnost požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. V žádosti sdělí finančnímu úřadu příslušné informace, ten je posoudí a na základě toho vydá rozhodnutí, jež je pro poplatníka vodítkem, jak postupovat. Poplatník musí v žádosti o závazné posouzení uvést své identifikační údaje, platbu/platby, na kterou/které se má závazné posouzení vztahovat, a její/jejich popis, a to v míře dostatečné k posouzení. Současně poplatník v žádosti vedle údajů o platbě/platbách uvede návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení, resp. zda se jedná o evidovanou tržbu či nikoliv. K tomu, aby o žádosti mohlo být bez průtahů rozhodnuto, je nutné, aby poplatník co nejpodrobněji a co nejpřesněji specifikoval, jaká je činnost, z které mu bude plynout posuzovaná platba.

Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč.

Lhůta pro vydání rozhodnutí o závazném posouzení je s ohledem na POKYN č. MF-5 o stanovení lhůt při správě daní stanovena na 3 měsíce. Je tedy vhodné, aby poplatník v návaznosti na tuto lhůtu podal žádost tak, aby v době, kdy by dle předmětu své podnikatelské činnosti měl v návaznosti na zákon o evidenci tržeb začít evidovat, toto rozhodnutí bylo již správcem daně vydáno.

Podaná žádost nemá odkladný účinek. Záměrem Finanční správy je postupovat bez zbytečných průtahů. Předpokládá se, že žádosti budou vyřizovány v kratší lhůtě, než jak je stanoveno pokynem.
Předmětem závazného posouzení mohou být všechny situace, kdy není jasné, zda má poplatník povinnost provádět evidenci tržeb. To se může týkat zejména následujících situací:

  • posouzení splnění formální náležitosti pro evidovanou tržbu (§ 5 ZoET),
  • vyloučení příjmů (tržeb), které nejsou dosaženy z podnikání (§ 6 ZoET),
  • vyloučení ojedinělých příjmů (§ 6 ZoET),
  • vyloučení tržeb (§ 12 ZoET),
  • skutečnost, že platba může být evidována ve zjednodušeném režimu (§§ 10 a 11 ZoET).

Nacházíte se zde: