Nejčastější dotazy podnikatelů

Otázky a odpovědi k evidenci tržeb.

  • Od 1. prosince 2016 evidují poplatníci, kterým plynou tržby z poskytování ubytovacích a stravovacích služeb, od 1. března 2017 poplatníci, kterým plynou tržby z maloobchodu a velkoobchodu.

    Počátek vzniku evidenční povinnosti u tržeb plynoucích z činností původně zařazených do 3. a 4. fáze evidence tržeb (jedná se o ostatní činnosti – např. svobodná povolání, doprava, zemědělství apod. a vybraná řemesla a výrobní činnosti) je v návaznosti na účinnost novely zákona o evidenci tržeb stanoven na 1. května 2020. Od tohoto data tak podléhají evidenční povinnosti všechny evidované tržby bez ohledu na to, z jaké činnosti pocházejí.

    Zákon stanoví určité výjimky a určuje, které tržby jsou z evidenční povinnosti vyloučeny. Jejich podrobný přehled je k dispozici zde: „Tržby, které se neevidují.“

  • Evidenci tržeb aktuálně podléhají tržby ze všech činností, vyjma těch uvedených v části „Tržby, které se neevidují“. Z pohledu evidence tržeb není rozhodující, kolik činností podnikatel vykonává a v jakém rozsahu. Je tedy třeba zaevidovat každou dílčí tržbu, byť by plynula z činnosti, která je ve vztahu k ostatním činnostem, které poplatník vykonává, marginální. Samozřejmě platí, že přijímané tržby musí splňovat jak formální tak materiální znak pro evidovanou tržbu, tj. musí se jednat o tržbu přijímanou v hotovostní nebo obdobné formě a tato tržba musí plynout z podnikatelské činnosti poplatníka.
  • Pokud má podnikatel pochybnosti, zda platba, kterou přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou a podléhá evidenci tržeb, případně zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu, má možnost požádat místně příslušný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. Finanční úřad žádost posoudí a vydá rozhodnutí, které je závazné jak pro finanční úřad, tak pro podnikatele.
  • Podnikatel v žádosti o závazné posouzení uvede své identifikační údaje, popis platby, která má podléhat posouzení, a návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
  • Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč.
  • Ne. Záměrem evidence tržeb je evidence všech tržeb v hotovosti, poukázkami (typicky stravenkami) a dalšími obdobnými způsoby. Naopak přímé platby z účtu na účet evidenci tržeb nepodléhají. V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, nález ÚS ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16, se povinnost evidovat tržby od 1. 3. 2018 nevztahuje také na platby kartou, a to nejen na online transakce prováděné např. prostřednictvím platební brány, ale rovněž na platby kartou prostřednictvím platebních terminálů.
  • Evidence tržeb se týká všech podnikatelů bez ohledu na to, zda jsou plátci DPH či nikoliv. Přijímají-li podnikatelé za své zboží či služby platby v hotovosti, šekem, směnkou nebo jiným obdobným způsobem, které zahrnují příjem z podnikání, jsou povinni takové platby evidovat.
  • Ano. Bylo by nesystémové, kdyby z povinnosti evidovat tržby byly tyto podnikatelské subjekty vyňaty. Tito podnikatelé se vyznačují tím, že nemají „kamennou“ provozovnu, nýbrž mobilní. Tato skutečnost jim však nebrání v tom, aby evidovali tržby. Z důvodu neexistence „kamenné“ provozovny nelze příslušné tržby z evidence vyloučit. Podnikatel však může v případě, že by mu evidování tržeb běžným způsobem (online) znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, požádat místně příslušný finanční úřad o povolení evidování tržeb ve zjednodušeném režimu, tj. zasílat údaje o evidovaných tržbách správci daně nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.
  • Daňovým rezidentům České republiky ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), kteří mají daňovou povinnost vztahující se jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, vzniká povinnost evidence tržeb v souladu s § 3 odst. 1 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, (dále jen „ZoET“), který stanoví, že subjektem evidence tržeb je poplatník daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Předmětem evidence tržeb jsou pak evidované tržby poplatníka uskutečněné na území České republiky (viz § 3 odst. 2 ZoET).

    Daňovým nerezidentům (§ 2 odst. 3 ZDP a § 17 odst. 4 ZDP), kteří na území České republiky prodávají zboží nebo poskytují služby, vznikne evidenční povinnost v případě, že jejich příjmy podléhají v České republice zdanění a jsou přijímány v hotovosti, šekem, směnkou nebo jiným obdobným způsobem. Evidenci tržeb nepodléhají platby přijímané výhradně převodem z účtu na účet nebo inkasem. V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, nález ÚS ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16, se povinnost evidovat tržby od 1. 3. 2018 nevztahuje na platby kartou, a to nejen na online transakce prováděné např. prostřednictvím platební brány, ale rovněž na platby kartou prostřednictvím platebních terminálů. U daňových nerezidentů podléhají zdanění v České republice pouze takové příjmy, které pocházejí ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP a zároveň není jejich zdanění vyloučeno některou z mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Daňoví nerezidenti, kterým neplynou příjmy ze zdrojů na území České republiky a nemají tak v České republice daňovou povinnost dle ZDP, nejsou povinni evidovat tržby, neboť jejich příjem není rozhodným příjmem dle ZoET (§ 6 odst. 1 písm. a) bod 1). Jedná se o příjem, který není předmětem daně z příjmů dle ZDP.

    Záměrem Ministerstva financí je minimalizovat náklady podnikatelů tam, kde je to objektivně možné. Proto ZoET počítá i s tím, že podnikatelé mohou mít evidenční povinnost uloženou současně právními předpisy jiné země. Tyto situace jsou upraveny v ustanovení § 36 ZoET, podle kterého evidovanou tržbou není tržba poplatníka, který je povinen tuto tržbu evidovat srovnatelným způsobem podle práva státu, se kterým má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o výměně informací, na základě které lze získávat srovnatelné informace o evidovaných tržbách. Toto ustanovení tedy řeší případy tzv. dvojí evidence, kdy může existovat povinnost evidovat dané tržby jak podle českého práva, tak podle cizího práva. Z hlediska účelu evidence tržeb je toto dvojí evidování zbytečné a poplatník může evidovat pouze podle práva jiného státu.

    Pro posouzení, zda je tržba evidovanou tržbou, je rozhodné, zda:

    • evidence tržeb v jiném státě probíhá srovnatelným způsobem jako v České republice (srovnatelné jsou takové systémy, které fungují na obdobném principu – srovnatelnou s evidencí tržeb není např. prostá záznamní povinnost uložená v cizím státě),
    • zda lze na základě evidence probíhající v jiném státě získat informace o evidovaných tržbách, srovnatelné s informacemi zasílanými datovou zprávou dle § 19 ZoET,
    • zda je možné tyto informace získat ze strany Finanční správy na základě platné a účinné mezinárodní smlouvy nebo dohody (uzavřené mezi Českou republikou a dotčeným státem), která upravuje výměnu a předávání informací, a Česká republika tak na jejím základě získá informace o tržbách poplatníka.

    Jsou-li kumulativně splněny výše uvedené zákonem stanovené podmínky a poplatník již eviduje tržbu dle práva jiného státu, není tato tržba evidovanou, tzn. že ji poplatník nemusí evidovat podle českého práva, resp. zákona o evidenci tržeb.

    Nejsou-li podmínky splněny, není poplatník evidenční povinnosti zproštěn a vznikne mu povinnost tržbu zaevidovat.

  • Veškeré údaje o tržbách, zasílané datovými zprávami po 1. 12. 2016 do produkčního prostředí a zároveň v ostrém módu, jsou považovány za údaje týkající se skutečně přijatých tržeb a ukládají se. Tržby, na které se (ještě) povinnost evidence nevztahuje, můžete kdykoli evidovat dobrovolně. Pokud se rozhodnete evidovat tržby, ačkoli (ještě) nemáte tuto povinnost, nemusíte zasílat údaje o všech přijatých tržbách. Můžete zasílat pouze údaje o vybraných tržbách, a tím vyzkoušet vše potřebné v předstihu. Můžete též evidovat všechny vaše tržby, ačkoli na některé se povinnost evidence vztahuje až v některé z následujících fází, zároveň s těmi, které již povinen evidovat jste – což může být jednodušší, než u každé tržby rozhodovat, zda již evidována být musí. Totéž platí i o tržbách, které nemusí být evidovány z jiných důvodů, např. když nesplňují formální znaky evidované tržby, nebo jsou vyloučeny z evidence. Nelze však zasílat hodnoty, které neodpovídají žádným skutečným tržbám. V případě, že byste zkušebně zaslali částku, která neodpovídá skutečně přijaté tržbě, lze ji samozřejmě vystornovat.

    Pro testování libovolných (i smyšlených) hodnot využít neprodukční prostředí (Playground) anebo ověřovací mód v produkčním prostředí. Blíže viz článek „Možnosti testování“.

  • Příjmy z příležitostných činností, které nemají povahu podnikání, evidenci tržeb nepodléhají. Pokud však někdo tímto způsobem podniká, byť nepravidelně, pak se evidence tržeb vztahuje i na něj. Fyzické osoby by měly umět tyto situace rozlišovat už dnes kvůli plnění povinností podle zákona o daních z příjmů. V případě nejistoty/nejasností, je možné obrátit se na svůj místně příslušný finanční úřad, který danou situaci posoudí.
  • Evidenci tržeb nepodléhají tržby z prodeje zboží nebo služeb prostřednictvím prodejních automatů. Jedná se o typ tržby, který je na základě § 12 ZoET z evidence vyloučen. Jsou zde zohledněny specifické podmínky podnikání, které evidenci tržeb ve stávající podobě technicky neumožňují. Netýká se to však všech „automatů“ – např. platby přijaté prostřednictvím samoobslužné pokladny v supermarketu evidenci tržeb podléhají.
  • Záleží na tom, co se tzv. darovacím trhem v daném konkrétním případě míní:

    • Pokud by v rámci darovacího trhu, jak ostatně napovídá i samotný název této akce, docházelo k tomu, že je zboží skutečně darováno, tedy že je zájemcům předáno bez jakéhokoli protiplnění, pak nelze o evidenci tržeb uvažovat jednoduše z toho důvodu, že osoba, která zboží nabízí, nedosahuje žádných příjmů (zboží nabízí zdarma).
    • Pokud se jedná o akci, v rámci které dochází ke směně, tedy k výměně zboží za zboží, pak v daném případě rovněž není důvod zvažovat, zda daná transakce podléhá evidenci tržeb, neboť přijetí zboží není možné považovat za hotovostní tržbu ve smyslu zákona o evidenci tržeb.
    • Pokud by však v rámci trhu docházelo k přijetí platby jakožto protiplnění za poskytnuté zboží, pak se v žádném případě nemůže jednat o dar (darování je bezplatným převodem vlastnického práva), nýbrž o úplatu získanou v rámci obchodní činnosti, u níž je již nutné zvažovat další okolnosti, tedy především to, zda jsou naplněny formální a materiální znaky evidované tržby, neboť v takovém případě by daná platba evidenci tržeb podléhala.

     

    Pokud se jedná o případ, kdy poplatník přijímá za zboží platbu, je předně nutné posoudit, zda se jedná o příjem z činnosti, která je podnikáním, tedy především zda se jedná o činnost prováděnou soustavně (nikoli ojediněle) za účelem dosažení zisku. V takovém případě platba splňuje materiální znak evidované tržby. Pokud by se jednalo pouze o prodej přebytků ze zahrádek, kdy příjmy z takové činnosti nejsou příjmy z podnikání, nýbrž příjmy z příležitostné činnosti ve smyslu § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, pak by takovéto příjmy evidenci tržeb nepodléhaly, neboť není naplněno základní materiální kritérium (nejedná se o příjem z podnikání).

    V případě, kdy je platba, kterou lze považovat za příjem z podnikání, přijata některou z hotovostních forem (platba v hotovosti, šekem, směnkou či obdobnými formami) pak je naplněn i formální znak evidované tržby a poplatník má povinnost takovou tržbu evidovat. V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, nález ÚS ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16, se povinnost evidovat tržby od 1. 3. 2018 nebude vztahovat na platby kartou, a to nejen na online transakce prováděné např. prostřednictvím platební brány, ale rovněž na platby kartou prostřednictvím platebních terminálů. Okamžik vzniku evidence tržeb se pak odvíjí od druhu poskytovaného zboží.

     

    V případě, kdy je platba, kterou lze považovat za příjem z podnikání, přijata některou z hotovostních forem (platba v hotovosti, šekem, směnkou či obdobnými formami) pak je naplněn i formální znak evidované tržby a poplatník má povinnost takovou tržbu evidovat. V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, nález ÚS ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16, se povinnost evidovat tržby od 1. 3. 2018 nevztahuje na platby kartou, a to nejen na online transakce prováděné např. prostřednictvím platební brány, ale rovněž na platby kartou prostřednictvím platebních terminálů.

    Závěrem je nutné zdůraznit, že v situaci, kdy by poplatník hotovostní platbu přijatou v rámci své podnikatelské činnosti vydával za dar a záměrně zastíral skutečnost, že přijetí této částky je protihodnotou za poskytnuté zboží, a tudíž že se jedná o klasickou formu prodeje zboží, z něhož plynoucí tržby podléhají evidenční povinnosti, lze toto jednání klasifikovat jako obcházení zákona o evidenci tržeb a poplatníkovi hrozí za porušení evidenční povinnosti pokuta až do výše 500 000 Kč.

     

  • Podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, je dražebník oprávněn po účastníkovi dražby žádat složení dražební jistoty, přičemž je povinen umožnit mu složení dražební jistoty i ve formě hotovostní platby (do limitu stanoveného v zákoně o omezení plateb v hotovosti). Pro posouzení, zda složení dražební jistoty v hotovosti podléhá evidenci tržeb, je třeba vycházet z následujících předpokladů.

    Evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti evidované tržby uvedené v § 5 zákona o evidenci tržeb a zahrnuje příjem z podnikání.

    Formální náležitosti pro evidovanou tržbu podle § 5 zákona o evidenci tržeb splňuje platba poplatníkovi, která je uskutečněna:

      a. v hotovosti,      
      b. prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb,
      c. šekem,
      d. směnkou,
      e. v jiných formách, které mají charakter obdobný předchozím formám podle písmen a) až d) (např. dárkové karty, poukázky na zboží a služby – kam patří též stravenky, dále i platby prostřednictvím žetonů a obdobných instrumentů, včetně virtuálních měn) nebo
      f. započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle předchozích bodů.

    Dražební jistotu lze považovat za institut svou povahou obdobný kauci, resp. jistotě ve smyslu § 5 písm. f) zákona o evidenci tržeb. Pro účely posouzení evidenční povinnosti ve vztahu ke kaucím a obdobným jistotám má zásadní význam gramatický výklad § 5 písm. f) zákona o evidenci tržeb, dle kterého evidenci tržeb nepodléhá složení kauce, nýbrž až započtení kauce (nebo obdobné jistoty) na kupní cenu, resp. na náklady první i opakované dražby, a to za předpokladu, že byla kauce složena některým ze způsobů platby podle § 5 písm. a) až e) zákona o evidenci tržeb.

    V datové zprávě s údaji o evidované tržbě, která bude zaslána správci daně v okamžiku započtení kauce, se v položce celková částka tržby („celk_trzba“) uvede částka skutečně započtené dražební jistoty. V případě, že bude složená dražební jistota zcela nebo zčásti vrácena vydražiteli či nevydražiteli, nebude tato část evidenci tržeb podléhat. Pokud by datová zpráva s údaji o evidované tržbě (započtené kauci) obsahovala nesprávné údaje a bylo by třeba provést její opravy nebo by došlo k vrácení evidované tržby, pak se postupuje dle § 7 zákona o evidenci tržeb, kdy je odesílána nová datová zpráva s tím, že nesprávně zaevidována tržba je nyní evidována jako záporná.

  • Z pohledu evidence tržeb nezáleží na uvedené formě úhrady na faktuře, nýbrž na skutečně provedené formě úhrady. V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady převodem z účtu na účet) uhrazená v hotovosti do pokladny podnikatele, musí podnikatel tuto platbu zaevidovat.
  • Z pohledu evidence tržeb nezáleží na uvedené formě úhrady na faktuře, nýbrž na skutečně provedené formě úhrady. V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady v hotovosti) uhrazená bezhotovostně převodem z účtu na účet, nevzniká povinnost tržbu evidovat.
  • Tyto platby se již v současnosti vyznačují vysokou mírou dohledatelnosti a průkaznosti. Takové platby jsou evidovány bankami, které mají povinnost vydat na žádost Finanční správy výpis z účtu.
  • Spropitné je nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami, kterou výslovně neupravuje žádný právní předpis ČR. U spropitného z pohledu evidence tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává podnikateli. Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tržba ze spropitného v tomto případě není evidovanou tržbou. Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit.
  • Kauce je peněžitá jistota, která se hradí např. při půjčení sportovního vybavení, pro případ poškození, zničení či ztráty věci. Kauce se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácená zákazníkovi (např. když zákazník vrátí zpět veškeré vybavení v pořádku). Evidovanou tržbou je však započtení kauce podnikatelem v částečné či plné výši, v případě poškození, zničení či ztráty věci.
  • Ano. Například při rezervaci hotelového pokoje a složení zálohy zákazníkem, podnikatel tuto hotovostní zálohu zaeviduje. Pokud zákazník uhradí i doplatek ceny v hotovosti, zaeviduje podnikatel také doplatek ceny. Záloha a doplatek nejsou v odesílaných datech o tržbě nijak provázány. Neodesílá se ani informace o tom, zda se jedná o zálohu či doplatek.
  • Autentizačními údaji se rozumí přihlašovací údaje (uživatelské jméno a heslo) do aplikace Elektronická evidence tržeb (Správa údajů evidence tržeb) umístěné na portálu správce daně, kde je podnikateli umožněna správa certifikátů (získání jednoho či více certifikátů a další související operace) a údajů pro správu evidence tržeb (zejména nastavení provozoven).

    O autentizační údaje není povinen žádat poplatník, který eviduje tržby ve zvláštním režimu.

  • O autentizační údaje musí podnikatel požádat před přijetím první evidované tržby. Podnikatele může zastoupit i oprávněná osoba s plnou mocí k podání žádosti o autentizační údaje a současně k převzetí autentizačních údajů, případně oprávněná osoba disponující generální plnou mocí. Podpisy na plné moci nemusí být úředně ověřeny. O autentizační údaje není povinen žádat poplatník, který eviduje tržby ve zvláštním režimu.
  • Požádat může podnikatel nebo jeho zástupce oprávněný současně k převzetí autentizačních údajů pouze jedním z následujících způsobů:

    • elektronicky na portálu správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu, v řádu několika dnů od odeslání žádosti, nebo
    • osobně (ústně do protokolu) na libovolném finančním úřadu, kde žadatel získá autentizační údaje okamžitě v rámci osobního jednání v zapečetěné obálce.
  • Ne. Podnikatel nemůže zaslat žádost o autentizační údaje přímo prostřednictvím datové schránky, nicméně může o ně požádat na portále správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu.
  • Certifikát slouží k jednoznačné identifikaci při zasílání údajů datovými zprávami. Správce daně umožní podnikateli získat prostřednictvím portálu jeden nebo více certifikátů k evidenci tržeb. Certifikát k evidenci tržeb nepotřebuje podnikatel, který eviduje přijaté tržby ve zvláštním režimu.
  • Volba počtu a způsobu využití certifikátů je ponechána zcela na uvážení podnikatele evidujícího tržby. Je možné využít jeden certifikát na zasílání údajů o evidovaných tržbách v rámci celé činnosti podnikatele, případně používat různé certifikáty dle jednotlivých provozoven nebo koncových zařízení.
  • Správce daně je povinen umožnit podnikateli získat certifikát prostřednictvím technického zařízení, kterým se rozumí portál správce daně, kde je umístěna aplikace Elektronická evidence tržeb (Správa údajů evidence tržeb). Podnikatel přihlášený do této aplikace si může vygenerovat certifikát pro evidenci tržeb. Postup instalace certifikátů se bude odvíjet od zvoleného typu využitého zařízení (pokladna, počítač, tablet, chytrý telefon…) a příslušného operačního systému.
  • Ne. Podnikatel může využít jakékoliv pokladní zařízení, které mu vyhovuje a které mu umožní evidovat tržby. Nechceme se vracet k registračním pokladnám, a proto byl zvolen moderní online systém, který funguje lépe a pro podnikatele je levnější a jednodušší.
  • S volbou vhodné pokladny či obecně pokladního zařízení podnikatelům poradí dodavatelé pokladních zařízení, kteří současně zohlední i individuální potřeby podnikatelů. Ministerstvo financí ani Finanční správa nemohou doporučovat konkrétní pokladní zařízení.
  • Každý určitě ne. Některým podnikatelům může stačit například tablet nebo chytrý telefon s tiskárnou. Zároveň lze očekávat, že potřebné zařízení si budou moci podnikatelé i pronajmout. Ti, kteří již moderní pokladnu mají, budou potřebovat pouze aktualizaci softwaru a připojení k internetu. V případě problémů s internetovým připojením lze pak zvážit možnost podání žádosti o povolení evidovat tržby ve zjednodušeném režimu. Podnikatelé evidující tržby ve zjednodušeném režimu musí zajistit plnění evidenční povinnosti ve vztahu k zasílání údajů o evidovaných tržbách nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.
  • Zvláštní režim spočívá v evidování tržeb prostřednictvím tzv. papírového bloku účtenek a podávání oznámení o tržbách na formuláři vydaném Ministerstvem financí. Při evidenci tržeb v tomto režimu není nutné pořízení pokladního zařízení.
  • Blok účtenek podnikatel s povolením evidovat tržby ve zvláštním režimu získá na věcně a místně příslušném finančním úřadě (na svém „domovském“ územním pracovišti), a to zpravidla v rámci ústního jednání, při němž mu bude zároveň oznámeno rozhodnutí o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu. Bloky účtenek se předávají standardně jednou za rok. Podnikatel by měl při předávání bloků správci daně sdělit, kolik jich vzhledem k povaze své činnosti bude pro toto období potřebovat. V případě, kdy podnikatel již nemá k dispozici bloky účtenek, může si požádat o další (i před uplynutím období jednoho roku od jejich vydání). Pokud by podnikateli bloky naopak zbyly, může je samozřejmě používat v dalším roce bez jakéhokoli omezení.
  • Blok účtenek obsahuje 100 originálů účtenek a 100 stejnopisů. Originál bude po vyplnění předáván zákazníkovi, stejnopis si poplatník uchová po zákonem stanovenou dobu odpovídající lhůtě pro stanovení daně, k níž se daná tržba vztahuje. Počet bloků účtenek, o které může poplatník žádat, není omezený. Každý poplatník by měl již při samotné žádosti o možnost evidovat tržby ve zvláštním režimu zvážit počet bloků účtenek, a to podle rozsahu své podnikatelské činnosti. Vzhledem k rozmanitosti druhů činností je zřejmé, že některým poplatníkům postačí ročně jeden blok, jiným poplatníkům bude nutné pro plynulý výkon jejich podnikatelské činnosti přidělit bloků více.
  • Ne. K plnění evidenční povinnosti ve zvláštním režimu slouží pouze bloky účtenek, jejichž tisk a distribuci na finanční úřady zajišťuje Ministerstvo financí. Účtenky v bloku účtenek mají svou specifickou strukturu a formát, proto nelze pro účely evidenční povinnosti použít jiný blok.
  • Nestačí. Zákon o evidenci tržeb stanoví, že evidenční povinnost má být plněna prostřednictvím bloku účtenek, kdy účtenka má specifické náležitosti, které jiné doklady nemají. Proto je využití tohoto druhu dokladu zcela nezbytné. Účtenka podle tohoto zákona však obsahuje navíc také nepovinná položky odpovídající požadavkům zákona o ochraně spotřebitele, které může poplatník vyplnit dobrovolně. Pokud tak učiní, může daný doklad použít nejen pro účely splnění evidenční povinnosti, ale také pro účely splnění požadavku zákazníka na doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby podle zákona o ochraně spotřebitele.
  • Časové testy pro sledování hotovostního limitu 600 000 Kč jsou dva – jedno období se sleduje ve vztahu k minulosti (4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí) a druhé období ve vztahu k budoucnosti (12 bezprostředně po sobě jdoucích měsíců). Obě období se stanoví vždy klouzavým způsobem a poplatník je testuje vždy k danému aktuálnímu okamžiku. Pokud poplatník zjistí, že některý z limitů překročil/překročí, je povinen danou skutečnost oznámit správci daně. V situaci, kdy poplatník podmínku pro možnost evidovat tržby ve zvláštním režimu přestane splňovat, by se měl připravit na evidenci tržeb běžným způsobem (pořízením vhodného pokladního zařízení, vyzvednutím autentizačních údajů, vygenerováním pokladního certifikátu atd.).
  • To nelze paušálně určit. Vzhledem k tomu, že pro evidenci tržeb v běžném a zjednodušeném režimu je možné využívat širokou paletu zařízení od stávajících pokladen přes tablety až po chytré telefony, je možné náklady optimalizovat volbou cenově dostupného řešení. Část podnikatelů bude potřebovat pouze aktualizaci softwaru v pokladně – náklady mohou být opět v různé výši, včetně jejich zahrnutí v pravidelných servisních poplatcích.

    Podnikatel s povolením pro evidování tržeb ve zvláštním režimu nebude mít v podstatě žádné počáteční ani provozní náklady. K evidování tržeb ve zvláštním režimu je zapotřebí blok účtenek, který podnikatel získá na finančním úřadě zcela zdarma, a formulář oznámení o tržbách, který bude možné získat na finančním úřadě či bude k dispozici elektronicky na stránkách Finanční správy.

  • Jednorázová sleva na dani v souvislosti se zavedením evidence tržeb je určena pro podnikatele (fyzické osoby), kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb (bez ohledu na počet provozoven nebo pokladních zařízeních), a to z důvodu kompenzace zvýšení nákladů, které jim nastanou v souvislosti s účinností zákona. Výše slevy činí částka odpovídající kladnému rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka. Maximálně však 5 000 Kč.
  • Souběžně se zákonem o evidenci tržeb nabyl platnosti i zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Jeho obsahem je mj. i snížení sazby DPH ze základní sazby 21 % do první snížené sazby 15 % pro stravovací služby s výjimkou podávání alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků, a to od 1. prosince 2016. To umožní podnikatelům ve stravovacích službách kompenzovat případné vzniklé náklady a služby by tak neměly zdražovat.

    Současně s novelizací zákona o evidenci tržeb, dochází rovněž k úpravě DPH u stravování, některých řemeslných a odborných služeb, vodného a stočného, a to s účinností od 1. května 2020. Ke snížení sazby DPH došlo u kadeřnických a holičských služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úprav a oprav oděvů a textilních výrobků a prodeje točeného piva, kde došlo k poklesu ze stávající sazby 21 % na 10 %. Dále došlo ke snížení DPH v sektoru stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů, a to rovněž na 10 %.

  • Údaji o evidované tržbě zasílaných datovou zprávou jsou vždy:

    • daňové identifikační číslo poplatníka (DIČ),
    • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
    • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
    • pořadové číslo účtenky,
    • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
    • celková částka tržby v české měně,
    • bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
    • podpisový kód poplatníka (PKP),
    • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

    Údaji o evidované tržbě zasílaných datovou zprávou jsou při naplnění konkrétních okolností také:

    • celková částka plateb určených k následnému čerpání v české měně,
    • celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby v české měně,
    • daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,
    • základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty v české měně,
    • celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu v české měně,
    • celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží v české měně.
  • Doba odezvy je časový úsek mezi pokusem o odeslání údajů o evidované tržbě z pokladního zařízení podnikatele a přijetím potvrzovacího kódu (FIK) ze serveru Finanční správy na pokladní zařízení podnikatele. Mezní dobu odezvy, po jejímž uplynutí lze zákazníkovi vystavit účtenku bez fiskálního identifikačního kódu (FIK), nastavuje sám podnikatel, a to s ohledem na kvalitu připojení internetu
    a druh vykonávané činnosti. Vždy však musí být delší než 2 sekundy. Pokud při evidování tržby dojde k překročení mezní doby odezvy, podnikatel zašle správci daně údaje o evidované tržbě datovou zprávu nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.
  • V takovém případě musí podnikatel zajistit odeslání údajů o evidované tržbě datovou zprávou správci daně po obnovení internetového připojení, a to nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Pokladní zařízení bývají obvykle nastavena tak, aby tržby, které během výpadku spojení nebylo možné odeslat, byly zaslány automaticky po obnově spojení.
  • Ne, prodávat bude možné všude. Pokud nebude na místě, kde má dojít k zaevidování tržby, k dispozici odpovídající internetové připojení a povinnost evidovat tržbu v okamžiku jejího uskutečnění by pro podnikatele znamenala významné omezení nebo dokonce znemožnění podnikatelské činnosti, může si podnikatel požádat o povolení evidovat tržby na daném místě v tzv. zjednodušeném režimu. Evidence tržeb ve zjednodušeném režimu spočívá v zasílání údajů o tržbách nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.
  • Pro poplatníky evidující tržby v běžném a zjednodušeném režimu: V zasílané datové zprávě s údaji o evidované tržbě i na vydané účtence musí být uvedeno označení (číslo) provozovny. Toto číslo poplatník získá při zadání nebo zobrazení své provozovny ve webové aplikaci Elektronická evidence tržeb → „Správa údajů evidence tržeb“ umístěné na Daňovém portálu. Poplatník si jej nemůže určit sám, ani využít existující identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené Živnostenským úřadem. Je možné, že na účtence máte uvedeno IČP nebo jiné číslo provozovny (například dle vašeho vlastního odlišování provozoven). I v takovém případě musí být ještě uvedeno číslo provozovny přidělené systémem Finanční správy. Z účtenky musí být zřejmé označení provozovny pro účely evidence tržeb.

    Pro poplatníky evidující tržby ve zvláštním režimu: Tito poplatníci nemají povinnost zasílat datové zprávy, nicméně musí zákazníkovi vystavit účtenku se zákonem stanovenými náležitostmi, kterými jsou:

    • daňové identifikační číslo (pokud není jeho kmenová část tvořena rodným číslem),
    • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna (pouze v případě, kdy poplatník eviduje tržby ve více provozovnách),
    • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, je-li vystavena dříve,
    • celková částka tržby v české měně.

    Číslo provozovny poplatník obdrží poté, co oznámí údaje o provozovnách, ve kterých bude evidovat ve zvláštním režimu (učiní tak zpravidla prostřednictvím žádosti o povolení evidovat tržby ve zjednodušeném režimu).   

  • Datum a čas tržby, uvedený na účtence, musí odpovídat údajům zaslaným v datové zprávě o evidované tržbě (Datum a čas tržby), jejichž podobu upravuje dokument Formát a struktura údajů o evidované tržbě. Tento dokument stanoví, že datum obsahuje den, měsíc a rok uskutečnění evidované tržby. Časový okamžik je stanoven jako lokální čas s povinným vyznačením časové zóny – hodina, minuta a sekunda spolu s označením časové zóny. Drobný rozdíl je v tom, že na účtence nemusí být uvedena časová zóna. Čas přijetí tržby se tedy na účtence uvádí ve tvaru hodina, minuta a sekunda. Pokud se časové údaje uvedené na účtence budou lišit od časových údajů uvedených v datové zprávě, nebude možné dle účtenky ověřit zaevidování údajů o tržbě ve webové aplikaci Elektronická evidence tržebOvěření účtenky umístěné na Daňovém portálu.

    Pro poplatníky evidující tržby ve zvláštním režimu platí stejný režim uvádění data na účtence jako pro poplatníky evidující tržby v běžném či zjednodušeném režimu. Čas se však uvádí ve formátu hodina a minuta (tj. bez nutnosti uvádět sekundy).   

  • Na účtence se většinou vyskytuje více částek (za každou položku, celkem, DPH, k úhradě…). Celková částka pro účely evidence tržeb představuje skutečně přijatou (nebo očekávanou) částku (vč. DPH). Pokud zákazník platí v hotovosti, bude částka zaokrouhlená na celé koruny, ale při platbě kartou (jedná se o bezhotovostní platbu) bude částka uvedena s přesností na haléře. I když je tržba hrazena v jiné měně (např. eurech), uvádí se pro účely evidence tržeb celková částka tržby vždy v českých korunách, a to podle kurzu deklarovaného poplatníkem v daném okamžiku, příp. poplatník použije jiný vhodný kurz - např. kurz ČNB k uvedenému datu nebo předchozímu dni. Pokud poplatník eviduje jen část nákupu (například proto, že další část evidovat nemusí) je třeba uvést celkovou evidovanou částku, která bude odpovídat částce zaslané datovou zprávou. Ujistěte se, že na účtence je celková částka pro účely evidence tržeb jednoznačně popsána. Pokud bude zákazník ověřovat zaevidování tržby na základě vámi vystavené účtenky ve webové aplikaci EET → „Ověření účtenky“ umístěné na Daňovém portálu a opíše jinou částku, systém tržbu nenalezne (ačkoli jinak mohlo být vše v pořádku).

    Pro poplatníky evidující tržby ve zvláštním režimu platí stejný režim uvádění celkové částky evidované tržby na účtence jako pro poplatníky evidující v běžném a zjednodušeném režimu.   

  • Provádí-li se storno nebo oprava tržby, o níž byly údaje již zaslány do systému Finanční správy, postupuje podnikatel obdobně jako při evidenci tržby s tím rozdílem, že tuto tržbu zaeviduje jako zápornou (mínusovou položku). Postup se vztahuje na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil (nejčastěji půjde o zasílání zboží internetovými obchody na dobírku a následné nepřevzetí zboží). Provedené storno není z technického hlediska vázáno na původně zaslanou datovou zprávu (resp. vydanou účtenku).
  • Zákon o evidenci tržeb stanoví poplatníkům evidujícím tržby v běžném a zjednodušeném režimu minimální výši mezní doby odezvy v délce 2 sekund, což představuje dobu, po kterou musí pokladní zařízení čekat na odezvu Finanční správy v podobě zaslání fiskálního identifikačního kódu (FIK). V případě, že po uplynutí mezní doby odezvy neobdrží pokladní zařízení od správce daně fiskální identifikační kód (FIK), vystaví podnikatel účtenku zákazníkovi bez uvedení tohoto kódu a zašle údaje o evidované tržbě po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Tento postup by neměl bránit plynulému provozu a neměl by způsobovat fronty u pokladen.
  • Od 10. 9. 2018 používá příjmová strana systému EET nový SSL certifikát od certifikační autority DigiCert (DigiCert Global Root G2). Tímto certifikátem je zabezpečeno spojení mezi pokladním zařízením a příjmovou stranou systému EET. Pro správné fungování pokladního zařízení je nutné, aby v pokladním zařízení byl tento certifikát podporován jako důvěryhodný. Přestože je certifikační autorita DigiCert standardně podporována většinou operačních systémů a internetových prohlížečů, může v ojedinělých případech změna SSL certifikátu ovlivnit správné fungování pokladního zařízení, zejména v procesu zaslání datových zpráv o evidované tržbě do systému evidence tržeb.

    V případě, že nejsou po 10. 9. 2018 u poplatníka řádně evidovány tržby, může tento problém souviset právě se změnou SSL certifikátu. Je vhodné prověřit, zda je v příslušném pokladním zařízení nový SSL certifikát podporován jako důvěryhodný, příp. provést instalaci příslušného kořenového certifikátu do pokladního zařízení nebo aktualizaci softwaru zařízení, je-li k dispozici. Podrobnosti k výměně certifikátu jsou zveřejněny zde na webu www.etrzby.cz na stránce Oznámení pro vývojáře.

    Vzhledem k tomu, že Finanční správa nemá k dispozici informace o technické specifikaci jednotlivých pokladních zařízení/systémů, není možné poskytnout podrobný návod, jak problém s nefunkčností pokladního zařízení vyřešit. Poplatník by se měl obrátit s žádostí o pomoc na dodavatele pokladního zařízení/systému, který by měl být schopen problém detekovat a odstranit.

    Kde může poplatník dohledat kontakt na vývojáře pokladního systému k evidenci tržeb:

    • používá-li poplatník pro evidenci tržeb standardní pokladní zařízení (pokladnu), je možné vyhledat kontakt na vývojáře přímo na zakoupeném pokladní zařízení, či na jeho balení, nebo v návodu uvnitř, či v jiných obdržených dokumentech;
    • používá-li poplatník pro evidenci tržeb aplikaci nainstalovanou v mobilním zařízení vybaveným operačním systémem Android, je možné kontakt na vývojáře vyhledat v obchodu Google Play, případně přímo v nainstalované aplikaci v části označené jako O aplikaci, Nápověda, Kontakt apod.;
    • používá-li poplatník pro evidenci tržeb aplikaci nainstalovanou v mobilním zařízení Apple vybaveným operačním systémem iOS, je možné vyhledat kontakt na vývojáře v obchodu App Store, případně přímo v nainstalované aplikaci v části označené jako O aplikaci, Nápověda, Kontakt apod.;
    • používá-li poplatník pro evidenci tržeb aplikaci volně staženou/nainstalovanou z internetu, je možné vyhledat kontakt na vývojáře na stránkách, ze kterých byla aplikace pro evidenci tržeb stažena, resp. instalována. Běžně je spojení na vývojáře aplikací uváděno přímo v příslušné aplikaci v části, např. O aplikaci, Nápověda apod. Je také pravděpodobné, že je na příslušných stránkách aplikace dostupná její nová verze – aktualizace.
    • Používá-li poplatník pro evidenci tržeb software z CD (Krabicová verze), je možné vyhledat kontakt na vývojáře na balení zakoupeného softwaru, popř. v návodu uvnitř balení.

     

    Výměna SSL certifikátu se netýká certifikátů pro evidenci tržeb (vydané CA EET prostřednictvím webové aplikace Elektronická evidence tržeb na Daňovém portálu) sloužících k autorizaci datových zpráv. Tyto certifikáty zůstávají nadále v platnosti a není nutné je měnit.

  • Podnikatel evidující tržby v běžném či zjednodušeném režimu je na účtence povinen uvádět:

    • fiskální identifikační kód (FIK),
    • o daňové identifikační číslo, pokud není jeho kmenová část tvořena rodným číslem,
    • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
    • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
    • pořadové číslo účtenky,
    • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
    • celkovou částku tržby v české měně,
    • bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
    • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

    Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód (FIK), je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód (PKP).

    Dle relevance k dané tržbě se na účtence dále uvádí DIČ poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje, pokud není kmenová část tohoto DIČ tvořena rodným číslem.

    Poplatníci evidující tržby ve zvláštním režimu musí zákazníkovi vystavit účtenku z bloku účtenek se zákonem stanovenými náležitostmi, kterými jsou:

    • daňové identifikační číslo (pokud není jeho kmenová část tvořena rodným číslem),
    • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna (pouze v případě, kdy poplatník eviduje tržby ve více provozovnách),
    • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
    • celková částka tržby v české měně.

     

  • Ne. Zákazník nemá povinnost účtenku od podnikatele převzít. Je plně na rozhodnutí každého zákazníka, zda si účtenku převezme. Převzetím účtenky přispěje zákazník k fungování systému evidence tržeb a narovnání podnikatelského prostředí. Podnikatel evidující tržby v běžném a zjednodušeném režimu může vystavit účtenku v tištěné podobě, elektronicky (bez tisku a předat jí zákazníkovi např. prostřednictvím e-mailu), či jiným obdobným způsobem, který umožňuje zákazníkovi s účtenkou disponovat. Na způsobu předání musí být mezi podnikatelem a zákazníkem shoda. Vystavení účtenky ve zvláštním režimu probíhá výhradně v tištěné podobě prostřednictvím bloku účtenek. Podnikatel není zbaven povinnosti vystavit účtenku do sféry působnosti zákazníka ani v případě, že zákazník účtenku nevyžaduje.
  • Nebude. Pokud nebude spojení fungovat (bude překročena mezní doba odezvy), může podnikatel vytisknout účtenku bez fiskálního identifikačního kódu (FIK) zasílaného Finanční správou. V takovém případě je na účtence uveden podpisový kód poplatníka (PKP). Údaje o evidované tržbě pak musí podnikatel správci daně poslat dodatečně, a to nejpozději do 48 hodin.
  • Ano. Podle zákona je podnikatel povinen účtenku vystavit nejpozději při uskutečnění evidované tržby a umožnit zákazníkovi její převzetí, a to bez ohledu na typ režimu, ve kterém poplatník tržby eviduje. V opačném případě se vystavuje riziku správního trestu.
  • Účtenka musí být vystavena tomu, od koho evidovaná tržba plyne, a to nejpozději při uskutečnění evidované tržby. Zákon o evidenci tržeb v případě evidování tržeb ve zvláštním režimu stanovuje způsob vystavení účtenky, a to v § 23a odst. 1 písm. a), podle kterého je poplatník povinen při uskutečnění evidované tržby vystavit účtenku s nejnižším pořadovým číslem z bloku účtenek tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Blok účtenek poplatník získá na finančním úřadě nejdříve po oznámení rozhodnutí o povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu.

    U účtenek vystavených v běžném a zjednodušeném režimu zákon o evidenci tržeb neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi, a tudíž podnikatel může vystavit účtenku nejen v tištěné podobě, ale i elektronicky (bez tisku a předat ji zákazníkovi, např. prostřednictvím e-mailu, MMS, přes bluetooth). Na této formě předání však musí být mezi zákazníkem a podnikatelem shoda. Přesto však bude nejčastěji docházet k předávání tištěných účtenek. Elektronické vystavení účtenky se uplatní zejména v situacích, kdy nedochází k fyzickému kontaktu prodejce a zákazníka (např. při nákupu zboží a služeb přes internet).

  • Ne. Stanovení minimální tržby by vedlo k nežádoucímu dělení nákupů a dalším negativním dopadům na funkčnost a efektivitu systému evidence tržeb.
  • Komplexní informace o účtenkové loterii najdete na stránkách www.uctenkovka.cz. Tam se také můžete do účtenkové loterie zapojit.
  • Poplatníci evidující tržby v běžném či zjednodušeném režimu si mohou ihned po odeslání datové zprávy ověřit zaevidování údajů o konkrétní tržbě dle účtenky v systému EET pomocí webové aplikace EET → „Ověření účtenky“ umístěné na Daňovém portálu. Poplatník se nemusí nijak přihlašovat, ověření je anonymní a výsledkem je oznámení, zda systém údaje o přijaté tržbě obdržel.

    Zaevidovaní tržeb je možné ověřit také ve webové aplikaci EET (Správa údajů evidence tržeb) dostupné na Daňovém portálu, a to v součtech tržeb nebo v detailních údajích o tržbách.

    Údaje o tržbě se projeví v součtech tržeb obvykle následující den po přijetí datové zprávy. Bude zde k příslušné provozovně v daný den přičtena celková částka tržby a počet tržeb zvýšen o 1. Případná duplicitní tržba (resp. duplicitně přijaté údaje o téže tržbě), ani její celková částka do součtů tržeb započtena nebude.

    O detailní údaje je třeba zažádat na daňovém portálu. Soubor bude připraven nejdříve následující den a nejpozději do sedmi dnů. V připraveném souboru jsou následně zobrazeny údaje ze všech zaslaných datových zpráv, které nebyly odmítnuty na základě kritických kontrol. Uvedeny jsou i duplicitně zaslané údaje téže tržby. V souboru jsou i další údaje, které systém doplnil po přijetí zprávy: např. datum přijetí datové zprávy, datum započtení tržby, FIK, duplicita…

  • Pokud neobdržíte FIK, může to mít různé příčiny. Některé mohou být i na Vaší straně (např. v nastavení software pokladního zařízení). V systému Finanční správy jsou na přijatých datových zprávách evidovaných tržeb prováděny kritické kontroly. Pokud zpráva obsahuje jakoukoli kritickou chybu, datová zpráva o evidované tržbě není přijata, FIK není vydán a Vaše tržba není zaevidována. Systém Finanční správy na tyto chyby okamžitě upozorňuje různými chybovými zprávami, které zasílá na Vaše pokladní zařízení. Zprávy obsahují konkrétní sdělení, v čem je problém. Ověřte si, zda tyto chybové odpovědi můžete ve Vašem pokladním zařízení vidět, nebo jak s nimi Váš pokladní software nakládá. Pokud by problém na Vaší straně zůstal neřešen, Vaše tržby pravděpodobně nebudou včas nebo vůbec zaevidovány. Pokud neobdržíte FIK ani chybovou zprávu, je nutné příslušnou datovou zprávu odeslat znovu, neboť mohlo dojít k přerušení internetového spojení a Vaše pokladní zařízení neobdrželo potvrzovací datovou zprávu s FIK z tohoto důvodu.
  • Platný FIK má vypadat například takto: b3a09b52-7c87-4014-a496-4c7a53cf9125-03. Jedná se o číslice a písmena bez diakritiky v šesti skupinách v počtu 8-4-4-4-12-2. Na posledních dvou místech musí být dvě číslice. O nesprávný FIK se např. jedná, je-li na účtence uvedena jen část FIK (obvykle chybným tiskem) nebo je FIK uveden v chybné struktuře. Platnost FIK lze ověřit na Daňovém portálu na stránce „Ověření účtenky“.

    Pokud jste obdrželi (nebo máte na účtence) FIK, který má na posledních dvou místech „ff“, jedná se o „fiktivní FIK“ vydávaný neprodukčním prostředím - tzv. Playgroundem. Takový FIK není platný a slouží pouze pro testovací účely. Příslušná tržba takto není zaevidována a zákonná povinnost není splněna. Údaje o tržbě zaslané na Playground nebude možné nalézt ani pomocí webové aplikace EET → „Ověření účtenky“ umístěné na Daňovém portálu, neboť údaje nebyly zaslány do produkčního prostředí a nejsou uloženy v systému EET.

  • I když obdržíte FIK v odpovědi na Vámi zaslanou datovou zprávu o evidované tržbě, stále je možné, že v zaslané datové zprávě byly některé chyby. V takových případech zasílá systém EET společně s FIK textová upozornění na tzv. propustné chyby. Tyto chyby nejsou důvodem k odmítnutí zprávy a nevydání FIK. Nicméně je vhodné o nich být informován vaším pokladním zařízením. Ověřte si, zda tato upozornění můžete vidět, nebo jak s nimi váš pokladní software nakládá. Tyto chyby systém EET eviduje a mohou vzbuzovat pochybnosti u správce daně.
  • Na Daňovém portálu pomocí webové aplikace EET > Ověření účtenky si můžete ověřit, zda je Vámi přijatá tržba řádně zaevidovaná. Pokud je na Vaší účtence uveden FIK, vzniká dojem, že musí být vše v pořádku. Může se však stát, že údaje uvedené na účtence se liší od údajů zasílaných datovou zprávou (například datum a čas tržby, částka, dokonce i DIČ). Pečlivým zadáním údajů z účtenky si můžete zjistit, zda systém údaje o tržbě nalezl nebo nikoli. Pokud se Vám vícekrát stane, že systém údaje o tržbě nenajde, doporučujeme ve spolupráci s Vaším dodavatelem pokladního zařízení pátrat po příčině.
  • Účtenku můžete ověřit na Daňovém portálu pomocí webové aplikace EET > Ověření účtenky. Pokud dostanete odpověď, že účtenka nebyla v systému nalezena, může to mít více důvodů.

    • A) Pokud je na účtence uveden FIK, měly by být údaje o evidované tržbě v systému vždy nalezeny. Pokud nejsou nalezeny, může to být tím, že:
      • chybně zadáváte údaje do ověřovacího formuláře (např. překlep),
      • na účtence je některý údaj uveden jinak, než byl zaslán v datové zprávě (obvykle čas).
    • Případný nesoulad údajů o tržbě uvedených v datové zprávě a údajů uvedených na účtence, který může být příčinou nenalezení údajů o tržbě v systému, je nutné co nejdříve odstranit (nejspíše ve spolupráci s dodavatelem).

    • B) Pokud není na účtence uveden FIK, lze úspěšně ověřit zaevidování tržby v systému až poté, kdy bude příslušná datová zpráva dodatečně zaslána a vydán FIK.

      Pak lze úspěšně ověřit i zaevidování této tržby, ačkoli vydaná účtenka sama FIK neobsahuje. Dodatečné zaslání musí proběhnout u běžného režimu nejpozději do 48 hodin od přijetí tržby. Pokud se jedná o tržbu evidovanou ve zjednodušeném režimu, musí být zpráva s údaji o této tržbě zaslána do 5 dnů od jejího přijetí. Pokud nelze ověřit zaevidování tržby ani po dodatečném odeslání zprávy a přijetí FIK, může to mít stejné důvody (výše uvedené u případu A).
  • Pokud systém EET obdrží datovou zprávu se stejnými základními hodnotami tržby jako má některá již dříve přijatá datová zpráva, bude tato nová datová zpráva považována za opakované zaslání údajů téže tržby. Údaje o takové tržbě budou v souboru s detailními údaji označeny jako duplicitní. Nebudou však přičteny do součtů tržeb na Daňovém portálu.

    Základní hodnoty tržby jsou:

    • DIČ poplatníka,
    • označení provozovny,
    • označení pokladního zařízení,
    • pořadové číslo účtenky,
    • datum a čas přijetí tržby (s přesností na sekundy),
    • celková částka tržby.

    Duplicitní zaslání údajů o téže tržbě není chyba a není to důvod k opravám, ani kontrolám ze strany správce daně.

  • Pokud nezískáte FIK na základě prvního odeslání údajů o tržbě datovou zprávou, je nutné datovou zprávu zaslat znovu. Ve většině případů opakované zaslání zajistí software automaticky. Opakovaně zaslané údaje se nesmí lišit od údajů zaslaných v původní datové zprávě, s výjimkou data a času odeslání zprávy, identifikátoru zprávy (UUID)ev. příznaku opakovaného zaslání. Při opakovaném zaslání musí být stejné nejen všechny údaje o tržbě, ale také kontrolní kódy PKP a BKP. Pokud váš software změní při opakovaném zaslání hodnotu některé ze základních položek (což by neměl), může dojít i k vícenásobnému započtení této tržby, neboť systém v případě odlišnosti v některé ze šesti základních hodnot tržby, vyhodnotí takto zaslané údaje jako údaje o jiné tržbě. Vše si můžete ověřit z výpisu detailních údajů. O detailní údaje můžete zažádat na Daňovém portálu po přihlášení ve webové aplikaci EET
    -> „Správa údajů evidence tržeb“. Žádosti jsou zpracovány a soubor připraven nejdříve následující den a nejpozději do sedmi dnů.
  • Datum započtení tržby je určeno systémem EET, nikoli poplatníkem. Je rovno:

    1. datu přijetí tržby (uvedenému v datové zprávě o evidované tržbě od poplatníka), nebo
    2. datu přijetí datové zprávy do systému EET.

    Případ 1) nastává u většiny zaslaných datových zpráv.
    Případ 2) nastává, když se datum přijetí tržby liší od data přijetí datové zprávy o více, než jsou stanovené limity uvedené v propustných kontrolách (tj. 2 roky do minulosti, nebo 2 hodiny do budoucnosti, nebo spadá před počátek evidence tržeb). Počátek evidence tržeb byl pro listopadový pilotní provoz upraven na 1. 11. 2016. Od prosince 2016 je počátek evidence tržeb stanoven na 1. 12. 2016 a již se nebude měnit.

  • Kontrola dodržování povinností uložených zákonem o evidenci tržeb je vykonávána orgány Finanční správy ČR a orgány Celní správy ČR, a to zejména v rámci institutu kontrolního nákupu, který zákon o evidenci tržeb upravuje. Nutno podotknout, že neodporuje-li to povaze předmětu kontrolního nákupu nebo není-li způsobena poplatníkovi majetková újma, lze od smlouvy, která byla uzavřena jednáním při kontrolním nákupu, odstoupit.

    Při ukládání pokut za přestupky uvedené v zákoně o evidenci tržeb se jako procesní právní předpis uplatní zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich se subsidiárním použitím správního řádu.

  • Pokud nedojde ke znehodnocení zboží, budou moci kontrolní pracovníci od smlouvy odstoupit a zboží podnikateli vrátit.

  • Bezpečnosti je soustavně věnována maximální pozornost. Jedná se nejen o zabezpečení komunikace při zasílání dat do datového centra, ale také o samotné zabezpečení dat ve Finanční správě.

  • Ne. Finanční správa ČR ani Ministerstvo financí ČR necertifikuje softwary, které zajišťují zasílání dat z pokladen. Jednalo by se o zbytečnou byrokracii vůči uživatelům pokladních systémů. Je to podobné jako u účetních programů. Také nejsou certifikovány a výrobce ručí za jejich funkcionalitu, která musí být v souladu se zákony.
  • U poplatníků, kteří dosud řádně plnili povinnosti plynoucí ze zákona o evidenci tržeb, může docházet k situacím, v jejichž důsledku evidenční povinnost zaniká. Častým důvodem je ukončení výkonu podnikatelské činnosti nebo omezení přijímání plateb uskutečňovaných některou z hotovostních forem. V takovýchto případech může vyvstat řada otázek ohledně toho, jaké kroky je třeba v souvislosti s ukončením evidence tržeb učinit.

    V prvé řadě uvádíme, že není povinností poplatníka oznamovat správci daně skutečnost, že nepřijímá evidované tržby. Rovněž není nutné informovat správce daně o tom, že poplatník nad rámec svých povinností (např. ve snaze získat celkový přehled o přijímaných platbách) eviduje platby, které nesplňují náležitosti evidované tržby.

    Pokud se poplatník rozhodne, že v důsledku zániku evidenční povinnosti přestane tržby evidovat, měl by mít na paměti, že jedinou povinností, kterou zákon v této souvislosti stanoví, je oznámení změny údajů o provozovnách, čímž se rozumí mimo jiné též oznámení skutečnosti, že daná provozovna již není provozovnou ve smyslu zákona o evidenci tržeb, tj. nedochází v ní k přijímání tržeb podléhajících evidenci tržeb. V takové situaci je nezbytné pro poplatníky evidující v běžném či zjednodušeném režimu přistoupit ke zrušení provozovny, ve které docházelo k přijímání evidovaných tržeb, a to formou změny stavu dané provozovny v aplikaci Elektronická evidence tržeb na Daňovém portálu z aktivní na zrušenou (v záložce Provozovny po zaškrtnutí příslušné provozovny lze zvolit akci „Zrušit“). Pokud by se jednalo pouze o dočasné přerušení podnikání, lze obdobným způsobem nastavit stav provozovny na přerušenou (volba akce „Přerušit“). Rovněž poplatníci evidující tržby ve zvláštním režimu oznámí změnu údajů o provozovně finančnímu úřadu. Zároveň odevzdají také nevyužité bloky účtenek.

    Pokud již poplatník evidující tržby v běžném či zjednodušeném režimu není povinen zasílat údaje o jím přijímaných tržbách, může přistoupit ke zneplatnění certifikátu. Postup pro zneplatnění certifikátu lze nalézt na webových stránkách www.etrzby.cz v sekci IT/Vývojář >> Certifikační autorita EET >> Nápověda Webové aplikace CA EET nebo je možné využít informace zveřejněné na stránce http://epodpora.mfcr.cz/ zvolením záložky EET – Certifikáty >> rozkliknutím okruhu Jak zneplatnit pokladní certifikát.

    Dále je možné zrušit i přístup do aplikace Elektronická evidence tržeb, a to přes záložku Uživatelé. V detailu daného uživatele v části Přihlašovací údaje se vyplní datum v položce Ukončení přístupu (toto datum udává poslední den, kdy je uživateli umožněn přístup do aplikace). Poplatník by však měl při zvažování, zda k tomuto kroku přistoupí, zohlednit skutečnost, že úplným zrušením přístupu do aplikace Elektronická evidence tržeb ztratí možnost nahlížení na data, která do systému Finanční správy doposud zasílal.

Nacházíte se zde: