Nepřímé zastoupení a komisní prodej

Zákon o evidenci tržeb obsahuje speciální právní úpravu pro nepřímé zastoupení (§ 8 ZoET) tj. pro případ, kdy jedná poplatník svým jménem na účet jiného poplatníka. Dle této právní úpravy je povinen evidovat tržbu ten, kdo jedná svým jménem na účet jiného. Jedná se o zvláštní ustanovení zejména pro situace, kdy je uzavřena komisionářská smlouva.

Komisní prodej je specifický typ prodeje (např. zastavárna), kdy majitel - komitent svou věc prodává prostřednictvím prodejce - komisionáře. Věcným záměrem je, aby uvedenou tržbu vždy evidoval komisionář (prodejce). Komisionář (prodejce) prodává za majitele věc a přijímá od zákazníka platbu. Pokud prodejce od zákazníka dostane za zboží zaplaceno v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem, bude transakce podléhat evidenci tržeb a prodejci vznikne povinnost tržbu zaevidovat. Tržbu v tomto případě zaeviduje v celém rozsahu – bez ohledu na to, zda obsahuje či neobsahuje plnění, které by bylo příjmem na straně komisionáře (zejména marži).

Je–li komitent podnikatelem a komisionář (prodejce) mu peníze získané prodejem zboží bude vyplácet v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem, vznikne komitentovi povinnost přijatou tržbu řádně zaevidovat dle zákona o evidenci tržeb a vystavit komisionáři nejpozději v okamžiku uskutečnění transakce účtenku.

Nejjednodušším příkladem je komisní prodej v bazaru (tj. majitel bazaru zde vystupuje jako zástupce, který prodává zboží majitelů, na prodeji pak má marži), nicméně uplatní se i v celé řadě jiných obchodních vztahů.

V praktické situaci tedy dochází k tomu, že nákup zboží či služeb od zákazníka má povinnost zaevidovat nepřímý zástupce (komisionář). Ten tedy zasílá datovou zprávu správci daně, a to pod svým identifikačním číslem a certifikátem. Nepřímý zástupce je povinen evidovat tržbu na základě toho, že mu vzniká rozhodný příjem. Evidenci tržeb podléhá přijaté plnění i v případě, že bude celá přijatá částka zcela předána komitentovi, a tedy neobsahuje plnění, které by bylo příjmem na straně komisionáře (v praxi zejména marže). Komisionář však není povinen evidovat platbu, která neobsahuje příjem na straně komisionáře (marži) a současně nezakládá rozhodný příjem na straně komitenta nebo je z evidence tržeb vyloučena na základě § 12 ZoET.

V případě, že komisionář nemá k dispozici informaci, zda přijatá platba nezakládá rozhodný příjem na straně komitenta nebo je z evidence tržeb vyloučena na základě § 12 ZoET, pak ve svém zájmu by měl tuto tržbu zaevidovat (resp. neučiní-li tak, hrozí mu případně sankce). Zastupující poplatník pak uvádí v datové zprávě o evidované tržbě své DIČ jako DIČ poplatníka. Neuplatní se § 19 odst. 2 písm. c) ZoET, tj. uvedení DIČ osoby, která je zastoupena, neboť tento údaj se uvádí jen v případech pověření dle § 9 odst. 1 ZoET. Zastupující poplatník dále v datové zprávě uvede svou provozovnu, ve které byla tržba uskutečněna, a k podpisu datové zprávy o evidované tržbě použije svůj certifikát, tj. eviduje tržbu tak, jako by byla jeho vlastní.

Tržby, které poplatník přijímá na základě nepřímého zastoupení, není možné evidovat ve zvláštním režimu.